Z davu - Text skladby TV show z alba Loutkové | Bandzone.cz

Z davu alternative-rock / Rakovník

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Sůl, kudlu a sirky
    Jiří říkal že
  • Ztratils klíče
    U srdce jak
  • Hlídač
    U srdce jak
  • U srdce jak
    U srdce jak
  • Vlajka
    U srdce jak
  • Nekonečná
    U srdce jak
  • O sexu
    U srdce jak
  • Kola stroje
    U srdce jak
  • Nepravá dcera
    U srdce jak
  • Moře
    My z mraků
  • Prstem i poslepu
    My z mraků
  • Polštářek
    My z mraků
  • Černý král
    Radost
  • Modré náměstí
    My z mraků
  • Dívka s knírem
    Jiří říkal že
  • Odborná rada
    Radost
  • Mantinely
    My z mraků
  • Krev
    My z mraků
  • Kocourkova nemoc
    My z mraků
  • High score
    Radost
  • Holej pták
    Jiří říkal že
  • Větve a kořeny
    Radost
  • Začali brzo
    Jiří říkal že
  • Vodítko
    Jiří říkal že
  • Sexem sextam
    Na druhý straně oblohy
  • Je nahozeno
    Nahozeno
  • Kometa
    Loutkové
  • O střepech (Ztraceni v davu)
    Nezařazeno

Text skladby TV show

z alba Loutkové

Autor hudby: Leoš Janoušek
Autor textu: Honza Švácha

Viděl jsem tě v televizi,
hrála jsi tam jasně kladnou roli.
Žhavá těla v poezii,
ke které já těžko někdy svolím.

V té novele od Bocaccia
vedla jsi si také velmi zdatně:
Objímal tě statný bača –
nebyl na tom špatně.

Máme dva životy.
V jednom jde všechno hladce.
Ve výčtu hrdinů stoupáme stále výš.
Skáčeme přes ploty,
charakter chutná tak sladce.
Pražádné problémy, všude jen hladivá plyš.

Pojď ke mně zpátky a mysli si, že jsem to já,
kdo tě včera večer cítil vítězit.
Čas na pohádky, kde každý všechno zná,
utíká pod prsty jak sto let starý hit.

Obleč mě do dlaní, které tak dovedou hřát,
zapal se plamenem, rvi mě a trhej!
Dožijem svítání zničení tak akorát.
Abychom zjistili, že ještě žijem.

Máme dva životy.
V jednom jde všechno hladce.
Ve výčtu hrdinů stoupáme stále výš.
Skáčeme přes ploty,
charakter chutná tak sladce.
Pražádné problémy, všude jen hladivá plyš.

Svítá a odcházíme z postelí.
Zničení, skleslí a kyselí,
že do večera zbývá tolik času.
Svítá a stýská se nám po dece
jak starým úhořům po řece,
jak hřebenu po prameni tvých vlasů.