VERNEOVKA
1. Kdybych s tebou byl dvacet tisíc mil
pod mořskou hladinou byla bys jedinou
tak bych nějak žil jako Jules Verne snil
poznal netušenou krásu Tvou jedinou
2. Kdybych s tebou byl dvacet tisíc mil
pod mořskou hladinou ponořen s krajinou
tak bych z nádechu chvil Tvého výdechu smyl
zplodil netušenou rozkoš svou jedinou
RF: V Tobě objevím Atlantidu svou z mých chlapeckých románů
Proplouváme říší korálů
Už nevěřím v lásku Tvou své chladné srdce potápíš
Na dně v Tichém oceánu spíš
3. Kdybych s Tebou byl dvacet tisíc mil
a pěší hodinou změřil, že jedinou
jsi nejsvůdnější, budeš vždy nejkrásnější
ze sedmi světa divů pod mořskou hladinou
