Žádnej Stres ska-punk / Třemošnice

Bojím se věcí, který vidim kolem sebe,
Nejsou tak skvělý, nepřípomínaj nebe,
Bez mraků a bez všeho co k nebi patří
Bojím se toho, že by mě měla máma zapřít

Mám strach z věcí, co jsou kolem nás
Zvířata zabíjí v oceánech plast
Že pralesy hořej, už začínám slýchat
Že naše planeta už nemůže dýchat

Bojím se, že už nebudeme mít pro co zejtra vstát
Děsím se, že život je hra, která nejde hrát
Tak jedu dál, jako bych neměl nikdy spát
Přeju si aspoň abych moh s životem remizovat


Kolem dokola, už motá se mi hlava,
Snad za ten spěch může doprava,
Natankujeme si do nádrže plnou
A pak si společně pustíme žilou

Největší strach, kterej mám stále
Je že moje rodina bude mít na mále
Že moje děti, nenajdou jistoty
V dnešním světě, spěchu a neochoty

Bojím se, že už nebudeme mít pro co zejtra vstát
Děsím se, že život je hra, která nejde hrát
Tak jedu dál, jako bych neměl nikdy spát
Přeju si aspoň abych moh s životem remizovat