Vzpomínky hlavou mojí táhnou
jak filmovej pás.
Patro si spařím hořkou kávou.
je to někde v nás
Čekáme cesty plný emocí,
jenže prázdný jsou.
Dáme jim to snad reciprocí,
stejně nám jen lžou
Dokola spjatej, jak prsten s puncem,
jehož chladná tíha zní,
jako by toužila se stát sluncem,
pátou noc už bdím
Pátou noc už splývám s tmou.
K ránu zábava se ztrácí najednou.
