Už cítím, jak vzpomínky slábnou,
člověk nepozná všechno hned.
je pár slov, co měl jsem říct už někdy dřív,
těch pár slov, co zkusím napsat teď.
Člověk nemusí bejt básník.
Nechci si půjčovat dvojverší.
Takže další papír, co v koši skončí.
Jen pár slov, co napsat neumím.
V těch padesáti slabikách, co schoval jsem si na refrén,
se snad k podstatě dostanu.
Jen vím, že dávno už je pryč ten přesně dokonalej čas,
kdy mělo smysl něco říct.
Už cítím, jak vzpomínky slábnou.
Tu svou mám a opatruju.
Je pár slov, co měl jsem říct už někdy dřív,
těch pár slov, já tě miluju.
