Text skladby Pomalu, potichu
z alba Když se nikdo nedívá
Autor textu: Zéčko/Kroutecký
Látky, který znám, se do těla vpíjí po kouskách.
Pořád živá tkáň, co bolest sdílí ve vrstvách.
Chlad jim leze páteří a vyvěrá šíjí.
Jak hladoví dravci, co svou kořist míjí.
Konec - ten nepoznám,
svět konstantně šílí kolem nás.
Nevěřim vozvěnám, který se ztrácej
v kulisách.
Svítá a z děr už lítaj všichni blanokřídlí,
nesou černou smrt tam, kde bohové sídlí.
Pomalu, potichu, z Atlasu k Jerichu!
Pomalu, potichu, z Atlasu k Jerichu!
Pomalu, potichu, z Atlasu k Jerichu!
Pomalu, potichu, z Atlasu k Jerichu!
Hlava rozpolcená neví kam padá,
světy rozervaný si k sobě poskládá.
Hlava rozpolcená neví kam padá,
světy rozervaný si k sobě poskládá.