Trilobajt - O kapele | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Trilobajt folk-rock / Litomyšl

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Členové

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

 

TRILOBAJT

 

Minka Dočkalová: housle, klávesy, zpěv

Filip Naiser: Akustická kytara, banjo, zpěv

Vojtěch Večeře: Akustická kytara, elektrická kytara, zpěv

Aleš Hrabalík: Baskytara, sbory

Adam Hradil: Bicí

Tomáš Fuchs: Sólový zpěv

Skupina Trilobajt pochází z Litomyšle. Vše to začalo silvestrovským vystoupením v nedaleké obci Svinná, na sklonku roku 2008. Dva nynější členové skupiny, studenti litomyšlského gymnázia, Vojta Večeře a Adam Hradil, zahráli, přičemž první z nich obsluhoval akustickou kytaru a zpíval a druhý dodával muzice na živosti prostřednictvím elektroakustické kytary. Jednalo se pouze o doprovodný program k místní zábavové kapele, ve které Adam hraje. Program se skládal z několika Vojtových písniček, stylem více méně trempská píseň, které jsou v repertoáru skupiny dodnes.

         Zhruba po roce existence tohoto dua se jeho členové seznámili s, o rok mladším, studentem téže školy, Filipem Naiserem. Kytaristou, který nebyl do té doby zvyklý hrát v kapele. Jeho hra byla výrazně ovlivněna klasikou kytarou, což vneslo do kapely, doposud fungující na jednoduché trampské muzice, určitou „barevnost“. Filip měl také obrovský tvůrčí potenciál, což se brzo odrazilo v repertoáru kapely, který se, obohacen o jeho folkové až folkrockové písničky s filozofickými texty, stal pestrým výběrem písní plných nejrůznějších sól, vybočení z harmonie, transpozic a písní na tři akordy typu přišel, lehnul, zmoknul.

         Když se Filip ujal akustické kytary, Adam zaujal místo za bicími, ovšem skupině chyběla basa. Na scéně se tedy objevil spolužák Filipa, Aleš Hrabalík. Relativně všestranný muzikant, který ovšem nikdy nedržel v rukou kontrabas ani baskytaru. To se ale náhle změnilo, Aleš se na baskytaru naučil obstojně a hlavně rychle a kapela začala zkoušet jak to jen šlo.

         V září roku 2009 členové skupiny uznali za vhodné, že by jejich muzice přispělo určité oživení, které se náhle objevilo v podobě nejmladšího člena uskupení, houslistce a klavíristce Mince Dočkalové. Filip si potom ještě na konci toho roku pořídil banjo a začal se na něj učit.

         Do dnešní doby Trilobajt prodělal pouze několik málo vystoupení, ale má velikou chuť hrát a dělat nové písničky. Ač je kapela ovlivněna všemi možnými styly od country přes jazz až k bigbeatu nakonec se jednoznačně jedná o folkovou muziku

 

Bio a historie

21. 9. roku 1887 nahlásila komerční americká banka Brukes and Dawis na Vrchní Policejní Inspektorát Spojených Států Amerických se sídlem ve Washingtonu násilné přepadení a vyloupení jedné ze svých poboček ve státě Wayoming, konkrétně ve městě Torringtonu. Uloupený obnos byl včíslen na 3 000 000 tehdejších amerických dolarů. Skupina banditů, do té doby neznámá, která přepadení provedla, se prý skládala ze čtyř mužů, přičemž se ukázalo, že s nimi spolupracovala i jedna žena, zabezpečující venkovní vchod. Posléze tato žena, Juliett Wathersova (Minka), přistavila před vchod banky koně, na kterých lapkové, po výkonu loupeže, ujeli. Kuriozitou této loupeže bylo, podle očitých svědků, jejich počínání. Zloději prý kladli požadavky na zaměstnance pobočky pomocí zpěvu. Dle svědectví místního hokináře, který byl v té době v bance přítomen, tuto nezvyklou komunikaci prováděl především blonďatý loupežník s hnědým steconem a koženou vestou, takovou, jakou nosívají potulní honáci krav v Kansasu, Nebrasce a Dokotě. Dnes už víme, že se jednalo o Harryho Maldrocka (Filip), původem opravdu honáka krav z Jižní Dakoty. Dále pomocí zpěvu komunikoval i vysoký, dlouhovlasý muž v obleku s vestičkou a evropskými hodinkami značky Omega. Postupem času se zjistilo, že tento muž, Adalbert Wrockwood (Vajčák), působil na začátku osmdesátých let jako kapelník slavného bostonského kabaretního orchestru Wrockwood’s Angel Orchestra. Dále zde byli ještě přítomni John White (Aleš), identifikován podle černého pršipláště, a Theodor Moorow (Adashu), původem Angličan, který se vydal do Ameriky hledat zlato. Drsné podmínky života z něj však udělaly nejen banditu, ale také blázna. Tím byl oficiálně uznán ve Philadelphii roku 1905 a na tomto základě byl také zproštěn viny a odvezen zpět do Anglie. Zásadní informací však je, že lupiči nechali na místě činu cedulku s nápisem Trilobite, tedy jakýsi podpis pod svým činem.

            Banda, od této doby nazývaná jako Trilobite, provedla ještě příštího léta přepadení ve městě Liberál v Kansasu. Často jsou jim připisovány i loupežná přepadení v oblasti jižní Nebrasky, známé pod jménem Red Kaňon, ovšem to se nepodařilo nikdy dokázat. Jisto je, že začátkem roku 1889 byla vypravena skupina pěti námezních pistolníků pod vedením Geogge Wolfa, zvaného vlk, za účelem dopadení této loupežnické bandy. To se podařilo pouze v případě Adalberta Wrockwooda a duševně méněcenného Theodora Moorowa. Prvý z nich byl 2. 7. toho roku odsouzen k trestu smrti oběšením ve městě Moab, ve východním Utahu. Druhý z nich byl pouze dlouhé roky vězněn a posléze propuštěn do rodné Anglie. John Wite se prý dlouhé roky skrýval ve Windslowu v Arizóně, kde údajně hrál v baru Fist na kontrabas. Jedna verze o jeho konci praví, že se mu podařilo, pod falešným jménem, prchnout, do Paříže a za První Světové Války prý hrál v polním orchestru francouzské armády. Druhá, reálnější, verze však říká, že při útěku před spravedlností se zabil skokem ze skály v oblasti Grand Canyonu. Jeho tělo se nikdy nenašlo. Harry Maldrock s Juliett Wathersovou úspěšně prchli do Brazílie, kde se prý vzali a angažovali se v obchodu s opiem. Zde jejich stopy mizí. Existuje domněnka, že jejich syn se stal ve 30. letech 20. století oním legendárním opiovým magnátem Gungobackem, o jehož původu se nic nevědělo. Tato teorie se však jeví spíše jako zcestná.