Smrt
Stržené jsou mosty,
vypálená města,
nad vybledlími kostmi,
kráčí bez lítosti.
Na bledé tváři,
sarkastický škleb,
v rukou bez kůže,
drží růže.
A tak smrt kráčí dál
a za ní hejna vran.
Má roztrhanej plášť
a okovaný boty,
každou duši zvlášť
pošle do temnoty.
Roztrhanej plášť
a okovaný boty
zbytečná je zášť,
půjdeš do temnoty!!!
A tak smrt kráčí dál
a za ní hejna vran.
Má roztrhanej plášť
a okovaný boty,
každou duši zvlášť
pošle do temnoty.
Kouř k nebi stoupá,
tvůj život se na vlásku houpá,
tak neruš smrt,
věz že hodně práce má.
