Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Suffer punk-rock / Třeboň

„Kapela ukončila svou činnost“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • 01 Intro (LP 2012) 1 094 ×
  • 02 Call of memory (LP 2012) 1 418 ×
  • 03 Same old times (LP 2012) 846 ×
  • 04 B-song (LP 2012) 629 ×
  • 05 Sleepers (LP 2012) 519 ×
  • 06 Scary alley (LP 2012) 437 ×
  • 07 The last drive (LP 2012) 382 ×
  • 08 Daily dogs war (LP 2012) 402 ×
  • 09 One day (LP 2012) 395 ×
  • 10 Devil queen (LP 2012) 314 ×
  • 11 Finally (LP 2012) 304 ×
  • 12 Outro (LP 2012) 251 ×

Novinky

--- OPC na ipunku.cz ---

Pokud máte volnou chvilku a zajímají vás nějaký pre-historický historky ze života našeho bubeníka OPITZe, mrkněte na ipunk.cz, kde se náš DRUMMER & DRIVER rozpovídal o svých začátcích... :)

OPITZ


--- Post basáka po Vikkovi definitivně OBSAZEN!!! ---

Náhradou za našeho dlouholetého basáka Vikka, odjeduvšího do cizích krajů (viz. článek nížeji), se definitivně stává zpěvák a kytarista mladé, nadějné třeboňské kapely INSIDE PAIN - mladíček Míra "MIDIN" Kajan. Můžete mrknout na jeho profil s vyplněným dotazníčkem - zde. :)

Midin


--- VIKK SE LOUČÍ ---

HELL-o friends!

Asi vás překvapuje, co se to tady najednou objevilo za slohový cvičení a proč se jmenuje tak trapně, jako „Vikkovo prohlášení“ Mnozí z vás už ví, z jakýho důvodu, ale nebudu předbíhat a vezmu to hezky od začátku. Lépe řečeno od konce, protože rovnou vikklopim, o co jde… Končim v SUFFER… Jo, čtete dobře. Možná vás to zaskočilo a překvapilo a věřte, že ani já tomu teď, když píšu tyhle slova, nemůžu tak nějak uvěřit… A protože to pro mě (a pro celý SUFFER) není jen tak ledajaká prkotinka, tak bych teď rád osvětlil, co se vlastně přihodilo… vy, koho to nezajímá, můžete klidně přestat číst právě TEĎ! ;)

Vikk

Jako první chci říct, že neopouštím SUFFER ve zlym, to v žádnym případě!!! Posledních sedum let (v Tibetu), co jsme s klukama společně prožili (ty vole…to to letí!), bych nevyměnil za nic na světě! To co jsem v SUFFER poznal a zažil bude mít navždycky místo v mym srdci…a ne malý místo, velká část celýho VIKKa patří a už navždycky bude patřit SUFFER. Je to pro mě daleko víc, než jenom kapela. Fráze o „rodině“ je už dost profláklá, ale já jí použiju znova a rád! SUFFER prostě jsou moje rodina! A o to víc mě mrzí, že opouštím loď…

„Sakra Vikku, tak už se vyžvejkni proč, vole!“ Sorry, nechal sem se trochu unýst, eště, že ste mě zastavili :)

Zvedám kotvy, opouštím rodné břehy a vydávám se vstříc novým, dosud neprobádaným mořím! Hehe..nene, nejedu hledat nový mořský potvory do Tichýho voceánu, ale stěhuju se do Švýcarska. I když to nejni zase tak daleko, tak přece jenom takhle „na dálku“ by to (SUFFER + Vikk) prostě fungovat nemohlo… A proč? Jedu (společně s dívkou mého srdce a naším čtyřnohým přítelem) zkusit štěstí a poznat něco novýho. Chceme to stihnout dřív, než bude pozdě a když to neuděláme teď, tak už to neuděláme nikdy… A myslim, že kdybych „to“ neudělal, tak by mě to asi žralo do konce života… Před ničim neutíkám, nejsem „tady“ nespokojenej, právě naopak! Ale prostě asi jeden z těch 245 párů bot, co mi doma tečou z botníku, byl halt toulavej…

Bude mi to chybět, VŠECHNO mi to bude chybět (kdybych vypisoval jednotlivý věci, tak tu budem dozejtra…), budete mi chybět VY, kdo ste tuhle litanii dočetli až sem, i VY, kdo ste to sem nedočetli :) ale nejedu na konec světa a nejedu tam nafurt, takže si nemyslete, ještě se setkáme a prolejeme si hrdlama pár žejdlíků rezatý vody…

Začínám kecat sračky… Mějte se tu všicky parádně, přeju vám hodně štěstí a brzo naviděnou!!!

Váš VIKK