Po cestě temné, jako sám svět
jezdí kočár tam a zpět
cestu má stále stejnou – neměnnou
vždy veze jenom oběť jedinou
Na márách ve voze smrt má
občas jí však volnost dá
ona pak prstem svým
zahání lidský splín
zahání lidské bytí
Jezdec sedí nehnutě
oči pod kápí skrytý
jakoby ani nevěděl
kam se s tou károu řítí
Tajemství skryto zůstává
pod hřívou černých vraníků
koloběh života plyne dál beze zpětných milníků
