Slza je věc cenná,
jak moře slaná
připomíná,
že srdce tlukot neusíná.
A ty stále ptáš,
proč vzlykat potají,
všemu průchod dát
a nehledat v tom hlubší význam.
Člověče, jak ti pomoc mám,
když tvoje oči slzy neznají a tvá ústa neznaj smích.
Do hlubin se propadám.
Temnota zahalí mé okolí
a na vše, na vše padá stín.
Ref.:
Proč stále víc lidí
se stydí za své emoce, za svoje srdce
a nemaj sílu říct.
Tak mlčí.
Mají strach, že se ztrapní, že budou směšní
nebo co já vím.
Chceš bejt vejš, tak běž,
kde se za neupřímnost platí,
vše význam ztratí.
A ty?
Úsměv falešný
leckdo nasadí.
Koho tím navnadí?
Zástupy zklamaných.
Člověče, jak ti pomoc mám,
když masku tak nelidskou nasazuješ na svou tvář.
Chceš být silný, prohráváš
a válku svým emocím na do smrti přísaháš.
Proč stále víc …
