
SQUAD 96 – V zajetí minulosti
Vlastní náklad / 43:06
Tedy že to ale trvalo... Od vydání minulého – v pořadí druhého – regulérního alba pražské formace Squad 96 ...samý kecy... totiž uteklo už 16 let a v mezičase vyšlo jen CD Stalag 3, což byl vlastně výběr
z obou řadovek obohacený o dvě novinky – ovšem i ten vyšel už v roce 2001! Současnou tříčlennou sestavu kromě ústřední postavy souboru, zpívajícího kytaristy a tvůrce prakticky veškerého repertoáru Ladislava Budze, tvoří navrátivší se bubeník
Aleš Mrštík (v minulosti prošel také skupinami SPS, P.S., Tomato Juice, DeheTH C nebo Chinine – Morphine Revival) a mladý slovenský baskytarista Jano Šimko. A to, čím se na albu prezentují, možná leckoho překvapí – příjemně, nutno ihned dodat.
Squad 96 zůstávají z větší části streetpunkovou záležitostí, ne že by se zbláznili a začali hrát nějaký metalcore nebo hip hop. Jenže: ten street punk má v jejich dnešním podání rozmanitou podobu. Pro ně typicky chytlavé a zároveň náležitě
energické hitůvky (vrcholem v tomto směru je písnička Na jedný lodi) tu rozhodně nescházejí, ale tvoří jen zhruba polovinu obsahu desky. Vedle nich stojí spíš takové potemnělejší skladby ve středních tempech – a pak písně, jež zosobňují
podivuhodné výlety zcela mimo punkové teritorium. Konkrétně ke gotickému rocku (skvělá Na starých kamenech s klávesami, automatickým bubeníkem a nikoliv jen doplňkovým ženským vokálem, která byla inspirována nejspíš samotnými The Sisters Of
Mercy nebo u tuzemským XIII. stoletím) anebo dokonce, což šokuje ještě nesrovnatelně víc, až někam k funky pop rocku (Jen pár slov)! À propos, pohostinská účast zpěvačky Suzanne Siren nejen ve zmíněné Na starých kamenech, ale ještě
v jedné další věci posouvá projev kapely opět zas úplně jiným, dosud neznámým směrem.
Většina z celkem 13 skladeb na desce je skladatelsky výrazných a aranžérsky relativně vynalézavých a jasně převažující pozitivní dojem jen umocňuje příjemně přirozený, neboť ryze analogový, zvuk nahrávky. Pod ním se podepsalo pražské studio
SunLine Sound a jeho majitel, říkající si Musicians, který sehrál i roli producenta alba.
Zbývá poslední, leč určitě nikoliv nepodstatná složka tvorby každé skupiny, a to texty. A speciálně u skupiny Squad 96 se jim nelze vyhnout už jen proto, že Ladislav Budz je kontroverzní osobnost a jeho aktivní členství v Dělnické straně sociální
spravedlnosti může už předem vyvolávat averzi k čemukoliv, co napíše. Upozorňuji, že ani já nejsem jakýmkoliv sympatizantem myšlenek DSSS – ale moje původní obavy, co přinejmenším sporného asi z nové desky Squad 96 uslyším, se naštěstí ukázaly
jako naprosto liché. Budz se vyjadřuje kriticky k různým věcem kolem nás, ledacos mu vadí (média, korupce atd.), ale v podstatě tak činí typicky punkovým způsobem a žádné hlásání radikálních názorů, rasové či jiné nesnášenlivosti a dalších
podobných idejí se tu ani náznakem neděje! Na náročnějšího posluchače navyklého na poeticky komplikovanější 'myšlenkovou stravu' mohou tyhle texty bezesporu působit místy poněkud prvoplánově až naivně – ovšem určitě ne nebezpečně.
Rostislav Včelička
www.squad96.cz