Poslouchám rád, radši
Mlčky a tiše s dechem
A rytmem svého svalu
v krvavém obalu.
Laciné řeči, kámoši…
Slova prorostlá mechem.
V pivním karnevalu
otvírají plně svou hlavu.
Každým dnem téma stejné,
jak samo pivo –
hnusné a prořídlé vodou…
po osmém již nemohou.
Přichází dvěma,
zpět brousí zdivo
svou zpitou hlavou
a náladou žravou.
Poslouchám stejně,
jak řeči mi sunou,
čekaje na zázrak
a on nepřichází… tak.
Jazyk mám na slině
u stolu s potichlou,
již opicí, jak prak…
i ticho má tlak.
Ticho a klídek nastal,
jak na pohřbu kohosi.
Někdo to zkazil…
Do stolu vrazil.
Mok ze stolu stékal,
slůvkami každý si
vzpomínku nalil,
že pár jich už vylil…
