Scram! hard rock-metal / Praha

Tak nejdřív tu špatnou.

Včera jsme se rozloučili s naším kytaristou Michalem Veselkou. Michal s námi hrál tři roky a jeden měsíc, a byl to bez debat nejlepší druhý kytarista, jakýho jsme měli. Nicméně život jde dál, opustit Scram! bylo jen a jen jeho rozhodnutí: Michal teď otevírá několik nových a dosud nepoznaných kapitol svýho života, a hraní ve dvou kapelách mu nezbývá čas. A právě proto, že zůstává v naší bratrské kapele Vibrathörr, tak neproběhlo ani žádný srdceryvný loučení, protože vídat se budeme i nadále.

Ale víš co... stejně seš zmrd!! :-)))))))))

No a teď ta dobrá zpráva. Jak jistě víte, máme už několik let roztočenou nahrávku, na kterou padá prach u našeho zvukového inženýra Martina, kterej ne a ne ji smíchat. Zkoušeli jsme všechno: pláč a prosby na kolenou (nepomohlo), pokus uplatit ho enormním množstvím alkoholu (nepomohlo, páč si druhej den nikdo nepamatoval, že jsme vůbec něco nahráli), výhrůžky fyzickým násilím (výsměch), no prostě všechno, ale jak plynuly roky, tak se v něm hnulo svědomí a řek si, udělám těm blbcům aspoň něco a na pár let zas přestanou otravovat. Takže smíchal jednu věc HRDOST, jejíž premasterovanou verzi (to znamená, že plnohodnotná bude ještě o dost lepší) si už můžete poslechnout teď a tady!!! Masteringu se ujal Tony z kapely Rise Of Surya, kterýmu tímto posíláme obrovský HELL YEAH. V tento den to vypouštíme tak nějak symbolicky, protože na nahrávce je samozřejmě slyšet Michalova kytara.

A jestli se vám to nelíbí, tak víte co...

...jsme se přestěhovali. Rozloučili jsme se s naší smradlavou dírou, mnohokrát poblitou a i jinak potřísněnou, do jejíž podlahy se za ty roky vsákly hektolitry piva, moči, zvratků a krve, několik pytlů popela z cigaret, mrtvý krysy a sem tam možná nějakej zetlelej bezdomovec, a přesunuli jsme se o pár metrů výš. Už nezkoušíme ve sklepě, což možná nelibě nesou naše plicní nádory, který si hýčkaly tamní vlhkost, ale v prvním patře, takže až se začneme srát, můžeme se navzájem vyházet z oken. Co bude dál s dírou, to nikdo netuší, v tom prostoru se nic udělat nedá, leda to vyhodit do povětří nebo z toho udělat skanzen socialistickýho hnusu a za prachy tam strašit děti. Jestli to budou zarovnávat semtexem, tak můžeme jen doufat, že ty podřezaný a znásilněný holky jsou zakopaný dostatečně hluboko... 

Samozřejmě si děláme prdel, žádný zakopaný holky tam nejsou. Vždycky jsme je spořádaně odváželi na skládku, myslíme přece ekologicky.

No nic. UŽ ZÍTRA hrajeme ve Fatal clubu (to je bejvalý XT3 na Žižkově), kde budeme soutěžit o pět litrů, takže kdo na nás zítra přijde a bude pro nás hlasovat, dostane od nás 4975 korun, aby zbylo na pivo. No fakt.

A jestli se vám do toho nechce, tak běžte třeba vojebat psa, co je nám vlastně po tom.

Dlouho jsme sem nic nenapsali, to proto, že je nám profil na bandzone u prdele. Beztak tu máme samý starý sračky, protože na naší nahrávku padá prach doma u Martina, kterej už ji má dva roky smíchat a furt se k tomu nějak nemá, takže sorry. Na druhou stranu nám sem občas pořád choděj nějaký lidi (jako proč? To někdo každej den poslouchá, jak jsme zmršili Lucii, nebo doufá v nějakej další vtipnej příběh?), tak by se sem mělo něco napsat, to jako aby řeč nestála.

No nic. Čeká nás v příštích dnech mnoho koncertů. V neděli hrajeme v Modrý Vopici s La Sangre, což jsou hustý pokérovaný řízkové z Jižní Ameriky. Měla tam taky s námi hrát španělská parta Fuck Off, jenže ta řekla pár dní před koncertem fuck off. To je jedno, na ně by beztak nikdo nepřišel, a my aspoň zahrajeme víc věcí.

Další věc je ta, že jsme se přihlásili do nějaký soutěže kapel v klubu Fatal, což je, kdybyste to nevěděli, bejvalej klub XT3. Na soutěže kapel máme v kapele všichni konzistentní názor: že jsou na píču. Na druhou stranu, aspoň si zahrajeme a nebudou chtít po nás prachy jako kdybysme si na měsíc pronajímali barák, což byla dřív specialita tohohle klubu. Nechoděj lidi, tak holt musíme sedřít kapely, co se divíte. Tuhle soutěž navíc pořádá Filip z Kryptoru a toho máme rádi. Soutěž bude 5.3. v tom klubu, co už se nejmenuje XT3, ale jinak je to pořád stejná díra. O postupu do dalšího kola hlasuje ne porota, ale diváci, což znamená to, že nemáme nejmenší šanci. Postoupí ta největší sračka, která tam přitáhne co nejvíc kámošů. To je zlatý pravidlo hudebních soutěží. Na nás naši kámoši zvysoka chčijou, čest výjimkám, a tak si s tím aspoň nemusíme lámat hlavu. Prostě si zahrajem a pak se zlejem.

A 29.3. pak zahrajeme standardně na Klamovce. Tam hrajeme pravidelně, takže už to tam známe jako svý boty. Zná nás tam i ta blondýnka za barem, která se vždycky na nás tváří, jako bysme jí minimálně znásilnili dceru a vypálili barák. Přitom my jí tam chcem vždycky jen vypít bar. Ale i tohle je u nás normální.

Tak zase někdy. Anebo víte co, děte do prdele. Psí.