Part 7. - S kytarou na hřebík
Tedy ne, že bychom s tou muzikou a celým tím vším skončili úplně. Rozpad našeho sdružení, které jsme nazvali těsně před nahraváním Koneckonců... (tedy v té době jsme měli zjištěné, že Konec konců, byla ještě nějaká punková kapela, tuším někde v Praze, takže nějaká shoda nehrozila v tom roce 1993 nebo 5, to už je jedno, tehdy ještě nebyl moc internet, ale ty tři tečky byly specifické, dnes je těch kapel více a proto jsem to také změnil na Safraporté...)
Koneckonců... byl záměr takový, protože jsme tenkrát nejenomže začali řešit jiný název, což je dost ošidné a dvojsečné, jelikož někde již hrajete, tedy vcházíte do povědomí lidí a pak vylezete s něčím jiným, kde vás nikdo nezná, i když pravda, plakát by mohl být: Koneckonců...(ex DHD), také možnost. A přišlo by jen pár těch známých kámošů. Tedy ten záměr. Ten byl takový, že prostě se zase někdy sejdeme a že to nekončí a pokračuje to i nadále, to hlavně znamenaly ty tři tečky. Proč se to jmenuje nyní zrovna Safraporté..., tak za to už mohou pitomci na bandzone v podobě adminu, ale jak se u nás na ostravsku říká : Chuj nebo Cyp s tym a .
Takže Já-chym si začal budovat svou hudební kariéru, chvíli F.U.G.A a pak další kapely a Já a Luigi jsme si nakonec sehnali zkušebnu někde u Dopravního inspektorátu, tam kde je Honda. Teď jí má Sheewa Yoga a její další projekty, poněvadž v té době začali bourat Cihelnu, což byl klub v Přívoze, kde oni zkoušeli zrovna. Ale byla to taková doba, kde to vše vzalo celkem rychlý spád.
Tedy my "srdcaři" jsme se v tom chvíli plácali sami a když jsme dlouho dlouho nemohli nikoho sehnat k nám a vůbec jsme ani neměli tušení, jakým směrem se po tomto prvním hudebním, do slova a do písmene, TRAUMA, které jsme nakonec asi nerozchodili, jsme nakonec, snad i díky holkám a tak vůbec takovým těm debilním nápadům, jako je vztah a jiné věci nakonec se vším sekli. A Já-chym, ten nějak hrál, různě.
Tedy uplynulo hodně let, snad deset, kdy vyšplhal trochu někde s Excelentem Suprbend. Téměř tam, kde vlastně jsou dnes všichni a tam jsme dělali již takový tým,a mne oslovil o pár textů k nějakým nápadům, jež jsou tady v playlistu.
Taky jsem si dělal hudbu doma sám, na otcovy samohrajky (klávesy) do chvíle, než skončily u Vladivojny La Chia, to bylo v době její první punkové slávy s Kočičí Číči a tím byl pro mne útrum úplny, jelikož i já si pak na nějakých cca 6 let holdoval v pokusu o život rodinný, ale o něm tak trochu a Pilných včeličkách, pokud jsem to nezmínil, tak zase příště ...
