Rozloučení s Matyldou
Je čas na další slíbené informace. Před koncertem ve Zlíně (který byl už hodně dávno) selhala naše dodávka Matylda. Nějak se nám nechtěla hnout z místa a proto nás musela táhnout do servisu skupinka zhulených pionýrů (nebo co to bylo zač), za což jim ještě dodatečně děkujeme. V servisu byla konstatována smrt a nebo nákladná oprava. Jelikož se Matylda narodila v roce 1991 a měla najeto přes 323 000 km, bylo otázkou času, kdy tenhle okamžik nastane. Odešla převodovka a navíc se mechanikům nelíbil ani motor. Jen se zděšeně čuměli a říkali něco ve smyslu: "Jak tohle mohlo vůbec tak dlouho jezdit?". No je pravda, že jsme do Matyldy moc peněz neinvestovali. Spíš nic než moc.
Ale zpět k původní myšlence, proč píšu tenhle článek. Matylda dlouho ležela v kopřivách a bordelu u našeho servismana Mirka na zahradě. Když jsme si pro Matyldu přišli, bylo nám vnuceno ještě jedno nepojízdné vozidlo. Pod několik let starou špinavou plachtou odpočívalo malé rozmlácené autíčko od Paula. Předek byl totálně slisovaný a místo řidiče bylo znečištěno zaschlou krví. Nějak jsme si ani nechtěli představit, jak nehoda asi vypadala. To naše Matylda zažila taky jednu nehodu. Naše manažerka, Zuzka, couvala na jednom festivalu u Přelouče a sejmula auto pořadatelské služby. No jo, baby za volantem. Od té doby nesměla řídit! Matylda schytala ránu do pravé zadní části vozu. Výsledkem bylo, že jsme museli koupit novou sadu světýlek. Matylda toho zažila opravdu hodně. Několikrát v ní bylo nablito (mimo jiné taky nejmenovaným zpěvákem Tomášem Kl.), zažila několik alkoholových dýchánků, popálenin vodní dýmkou apod. No takže obě auta byla odtažena na autovrakoviště, kde byla navždy rozmontována a slisována.
Odpočívej v pokoji.
Ave
