Text skladby Prašivá kočka
z alba Bejval jsem anarchista
Autor textu: Robert Papoušek
Jednou takhle ráno na ulici u popelnic
Z malý krabice jsou slyšet prapodivný zvuky
Uvnitř pět malejch tvorů, z jednoho lezou červy
Druhej se sotva kouká a tři už jsou dávno mrtví
Z krabice se náhle malý kotě batolí
A prohlíží si chladný okolí
Bříško mu zakručí a trochu zabolí
Za kus žvance dalo by cokoliv
Kočička si bloudí tímhle prapodivným světem
A občas zbaští nějaký ty zbytky z igelitky
Když náhodou se přiblíží pro pohlazení k dětem
Tak rána za uši ji zažene do křoví mezi kytky
Každej den se snaží jakkoliv zahnat hlad
A někde v klidu aspoň chvíli spát
Nechápe, co provedla, proč ji každej nesnáší
A nikdo s ní nechce být kamarád
Já jsem prašivá kočka, nikdo mě nemá rád
A nechci se stále lidí bát
Už nemůžu se dočkat, až půjdu do nebíčka
S nechtěnými kočkami si hrát
V zimě o Vánocích, když kolem padá sníh
A děti si hrají na saních
Kočička přes okna kouká jak v lidských rodinách
Jiná zvířátka má každý rád
A přepadá ji hlad
Jenže zima je dlouhá a kočička ubohá
Brodí se sněhovou závějí
Neujal se jí nikdo, a tak měla krátkej život
Je konec veškerých nadějí
Za městem ve sněhu, tam konečně našla něhu
Je to jako spinkat v peřinkách
Najednou vidí všude kočky, pochoutky, plyšový hračky
Nepřepadá ji zima ani hlad
Já jsem prašivá kočka, nikdo mě nemá rád
A nechci se stále lidí bát
Už nemůžu se dočkat, až půjdu do nebíčka
S nechtěnými kočkami si hrát
Tahle prašivá kočka, co ji nikdo neměl rád
Konečně se přestala dál bát
Zavřela se jí víčka, odešla do nebíčka
S něchtěnými kočkami si hrát
