Text skladby Převozník
z alba Svět nezměníme
Autor textu: Robert Papoušek
Tma a bolest pronikavá
to je vše, ale snad můžu dál.
Slyším řev, to snad se mě netýká,
vždyť já jsem se zle nechoval.
Vidím loď a ten její kapitán
trochu podivný vzezření má.
V ruce svý něco si počítá,
pokyne, abych ve frontě stál.
Pak děsivým hlasem,
zda chci býti spasen,
že zaplatit za cestu mám.
Líčí mi, jaká je situace
bez okolků a bez legrace.
m narazil,
když teď bez mince nemůžu jít.
K čemu je, že jsem vždy slušně žil,
když má duše nenajde svůj klid.
Promiň mi, ale držím se pravidel,
i má role svý hranice má.
I tu svou má každýho stvořitel
a ti mí jsou dva – noc a tma.
Všechno je daný
a nejde to změnit
a chyb se chci vyvarovat.
I já jsem jednou řád porušil,
celej rok za trest v okovech byl.
Je to můj úděl a zdarma to není,
nejprve zaplať a pak můžeš bezpečně jít.
Jestli chybí dostatek jmění
nenajdeš na věky na břehu klid.
Nechci víc, jedna mince stačí.
Pro všechno pevně je stanoven cenovej fix,
jinak nic, ale čas už mě tlačí,
zástupy čekají na převoz přes řeku Styx.
Je to můj úděl a zdarma to není,
nejprve zaplať a pak můžeš bezpečně jít.
Jestli chybí dostatek jmění
nenajdeš na věky na břehu klid.
Nechci víc, jedna mince stačí.
Pro všechno pevně je stanoven cenovej fix,
jinak nic, ale čas už mě tlačí,
zástupy čekají na převoz přes řeku Styx.
