Střípky léta a stopy v sněhu,
symbol cesty a novejch břehů.
Pocit je explozí. Cítíš to? Jsem tu.
Dlaní se dotýkat abstraktních světů.
Teď se to zdá bejt málo, všechno je záchvěv času
a vůně ze zahrady ti vplítám do tvejch vlasů.
Nech mě žít na iluzích a třeba v dobrý víře,
Sám sebe nepoznávám v týhletý tmavý díře.
Jsem jenom bludnej Holanďan – a svoji duši prohrávám.
na věčný časy zůstávám.
Jsem jenom bludnej Holanďan!!
Střípky léta a stopy v sněhu,
symbol je cesta vzdálenejch břehů.
Cítím explozi abstraktních světů
z doteků iluzí prázdnýho bytu.
Možná je všechno málo, možná jen záchvěv času
a vůně ze zahrady se vplítaj do tvejch vlasů.
Nenech mě bludnejch kruzích a třeba dobrý víře
sám sebe nepotkávám – zapadám v týhle díře!
Jsem jenom bludnej Holanďan – a svoji duši prohrávám.
na věčný časy zůstávám.
Jsem jenom bludnej Holanďan!!!
