Když jdu večer domu, bojím se zaklepat.
Za dveřmi již jistě stojí cizí chlap.
Přiložím ucho ke dveřím a poslouchám.
A když nic neslyším, klíče do zámku dám.
Otevřu já dveře, za nimi nikdo není.
Jenom tma a vítr z okna z kuchyně.
Lednička svítí do pokoje, televize nehraje.
A někdo cizí na záchodě, karty snad hraje.
Pozdravím jsou ženu, sednu si k večeři.
Ohřeje mi polívku a knedlíky.
Nic neříká, nemluví, možná je to dobře.
A potom večer když sednu si, má lásko televize
Všechno je to skvělí má to jen jeden háček.
Moje žena už je dávno mrtvá.
Přesto ji vídám doma u mě v bytě.
Ráno s ní snídám, večer sedím u televize.
