Potkal jsem na náměstí asi o půl ráno žábu.
Hned se ptala, kam se myslím, že se tahle pozdě sápu.
Vůbec mi nedošlo, že stojím asi po pás vody v kašně.
Nepřál bych ten pocit nikomu, jak cítil sem se strašně.
Ref:
Ať mi nikdo neříká, že je tohle normální,
že se tímhle způsobem všichni lidé chovají.
Asi za půl hodiny sem zakop o dlažební kostku.
Ze svíčky, co mi život měří, ukápl teď kousek vosku.
Přání probudit se v teplé, čísté posteli je marné.
Krok za krokem mám pocit, že mé tělo rychle stárne.
Ref:
Kolem mne pobíhá teď velká spousta malých, bílých myší.
Kdybych tušil, že vás ruším, snažil bych se býti tišší.
Jenže můj stav bezvědomí už nejspíš hodně blízko.
Začíná mi být jak člověku už ve své kůži úzko.
Ref.: