Bydlím ve velkym městě v malym bytě s vysokými stropy a prázdnými stěnami a cítím,
že mi tu něco schází…
A není to něco, ale někdo, není to někdo, ale jsi to ty, kdo mi to pořád kazí.
A tak sedím na tý svý velký posteli a hraju si tuhletu písničku a cítím,
že mi tu něco schází…
A není to něco, ale někdo, není to někdo, ale jsi to ty, kdo mi to pořád kazí.
Nejradši bych se nestaral, o to co bude dnes a nebo zítra a nebo za sto let a radši se díval,
jak ke mně vcházíš…
Jenže ty pořád nejdeš a nejdeš, kde seš. Víš vůbec o tom, že mi tak scházíš?
