Zlom Vaz!
Za vysokým kopcem, slunce zapadá
v bodě zlomu mi už mrznou slzy
smrt někdy bývá trochu pomalá
ale když čekáš, tak příjde brzy
Na louce bez trávy a hlíny
snad aby do mě neuhodil hrom
chtěl jsem vymazat ze světa stíny
ale když umírá slunce, tak zlom
Zlom Vaz!
V nedalekém lese praskají větve
je slyšet, jak umírá velký strom
lepí se na duši odraz horké krve
usychá ve stínech ulepené zlo
Zlom Vaz!
Ležím pod tím stromem
a zeshora na mě kape
slunce, co bylo za obzorem
Jenže nemohu odejít
mám zlomený nohy
chtěl bych aspoň přeŽít
Ležím a nemohu se hnout
čím zaplatím právníka
až příjde poslední soud
nebudu moci utíkat
neměl jsem poslechnout
Zlom vaz!
