Nevím jak to říct
Jak vyprávět ten příběh
Když hledím do ulic
A čekám, jestli přijdeš
Agni, ó Agni
Ona a On
Rok po konci války
Klavírní sóla
Vítězné kutálky
Narychlo se vzali
V prázdném městě u hranic
V přiděleném domě
Vzít si všechno, nemít nic
Užít každou chvíli
Za litinovým plotem
Děti nezlobily, nebyly
Tak plynul čas
Na stránkách módních magazínů
A v rozhlasových hrách
A večerní hrou stínů
A nočním tikotem chromovaných budíků
A rychlou kariérou v národním podniku
Nedělním korza
Ulicemi města
Železný ženich
Železná nevěsta
Na pár dní tu zbyla sama
Pár dní koncem léta
O branku se opřel chlapec
Oči jak z jiného světa
Říkej mi Agni
Agni, ó Agni
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
V pondělí se vrátil On
Postava jak z minula
Za stolem pili čaj
Popel a figura
Nedělní korza
V létě po žních
Dřevěná nevěsta
Železný ženich
Příští rok tu zůstal sám
Jen pár dní koncem léta
Za brankou stálo děvče
Oči jak z jiného světa
Říkej mi Agni
Anežka ?
Ne,
Agni, ó Agni
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
On ani Ona si už neměli co říct
Ráno se budili a večer chtěli klid
Chvíli se potkávali
Jak tak sebou procházeli
Když každý hledali
V jiné čtvrti města
Dřevěný ženich
Dřevěná nevěsta
Stáli a volali
Svého, svojí Agni
Agni se nikdy nevrátila
Agni se už nikdy nevrátil
Nakonec zestárli a vloni umřeli
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Nevím jak to říct
Jak vyprávět ten příběh
Když hledím do ulic
A čekám, jestli přijdeš
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
Agni, ó Agni
Jsi oheň mojí duše
