Už zažil jsem zradu,
zažil jsem lest.
Několikrát seděl v zadu,
vždycky nechal se svézt.
Mnohokrát ztratil víru,
házel flintu do žita.
V hádkách neměl míru,
hrál komedii tragika.
Snad nebude to tak – věčně
jednou budu rovně stát – a netečně – děkovat
Nenechám sebou vláčet po cestě plný kamení.
Svůj čas zytečně ztrácet, poslechnu vyšší znamení.
Už předstíral jsem bolest, po tváři kanuly mi slzy.
V srdci ten falešný pocit, jak tě to mrzí.
A lhal jsem svým známým, dokonce okrádal jsem tátu.
V rohu se krčil a obával se matu.
Snad nebude to tak – věčně
jednou budu rovně stát – a netečně – děkovat
Nenechám sebou vláčet po cestě plný kamení.
Svůj čas zytečně ztrácet, poslechnu vyšší znamení.
A tak pořád tápu a hledám správnou cestu.
Život mi rozstřílel mou neprůstřelnou vestu.
Snad jednou mi to dojde, snad bude to i věkem,
že lidi řenou, byl dobrým člověkem.
Prosit a milovat
Za život děkovat
Rány tak jak chděj brát
Po lokty v práci
I když úsměv svůj ztrácíš
Po každým pádu hned vstát
Prosit a milovat
Za život děkovat
Rány tak jak chděj brát
Po lokty v práci
I když úsměv svůj ztrácíš
Po každým pádu hned vstát
hned vstát, hned vstát
