Text skladby Nevíme. co smíme
z alba Světlo kryje stín
Autor textu: Lukáš Kočárek
V lavici sedím, v kleci zalepených řas,
Ta ženská u tabule mi zas láme vaz.
Hlupáci budou mi říkat, čím mám jednou být,
Proč mám teď umírat já chci ještě žít.
Z lahvičky splínu je cítit strach,
Posbírám si věci, jak rozházenej hrách.
Z květiny míru vytvářím svou víru,
Zalepené oči zas postrádám sílu.
Nevíme, co smíme, ale víme, co bolí.
O klid neprosíme, ale víme co stojí.
A tak utíkám z vyhaslého světa
a nevím kam, přišla poslední meta.
A vítám, že lítám, jak anděl plný hříchu.
A zmítám se v síti žalostného smíchu.
Mé tělo by chtělo, aby cestovat smělo,
Zůstat zde se mi nechtělo, tak jsem vypálil jak dělo.
Nevíme, co smíme, ale víme, co bolí.
O klid neprosíme, ale víme co stojí.
A tak utíkám z vyhaslého světa
a nevím kam, přišla poslední meta.
Nevíme, co smíme, ale víme, co bolí.
O klid neprosíme, ale víme co stojí.
A tak utíkám z vyhaslého světa
a nevím kam, přišla poslední meta.
