Ornament - Text skladby Na nebi plným hvězd z alba Druhý pohled na svět | Bandzone.cz

Ornament big-beat-rock / Jablonec nad Nisou

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Na konci začátku
    Světlo kryje stín
  • Hořící holubi
    Světlo kryje stín
  • Koleje
    Světlo kryje stín
  • Mávám bouři
    Světlo kryje stín
  • Nevíme, co smíme
    Světlo kryje stín
  • Plujeme dál
    Světlo kryje stín
  • Zhasínám (světlo?)
    Světlo kryje stín
  • Já lítám
    Světlo kryje stín
  • A tak žiju dál
    Druhý pohled na svět
  • Teta Terka
    Druhý pohled na svět
  • Ticho
    Druhý pohled na svět
  • Hledám cestu ven
    Druhý pohled na svět
  • Káva
    Druhý pohled na svět
  • Svítá, sny se rozplynou
    Druhý pohled na svět
  • We are children of the sky
    Nezařazeno
  • Řekni kde jsou
    Druhý pohled na svět
  • Mraky putujou
    Druhý pohled na svět
  • Na nebi plném hvězd
    Druhý pohled na svět
  • Rudé kapky
    Druhý pohled na svět
  • Starý pán
    Druhý pohled na svět

Text skladby Na nebi plným hvězd

z alba Druhý pohled na svět

Autor hudby: Lukáš Kočárek
Autor textu: Lukáš Kočárek

Stojím na vrcholku sopky, já padám do svý hrobky,
asi nic už nezmění to, že se cítím zraněný.
Stojím na vrcholku sopky, já padám do svý hrobky,
asi nic už nezmění to, že se cítím zraněný.

Na nebi plným hvězd bortí se další z našich cest,
nevím, co dělat a tak tu stojím, na padající hvězdy koukám, trochu se bojím.
Možná, že svět padá, kdo ví, a možná ještě zázraky existují,
nevím, co dál bude se dít, sám v sobě snažím nalézt svůj klid.

Čas utíká rychleji jak voda, život se krátí, nebe se hroutí,
všech těhlech roků je škoda, už vidím sýčka, zavírát víčka.
Nebe je chladný a lidi ještě víc, tam kam chci jít, už je jenom klid,
je tam tráva zelená a kytky rozkvetlý, ptáci si zpívaj, zvířata pobíhaj.

Stojím na vrcholku sopky, já padám do svý hrobky,
asi nic už nezmění to, že se cítím zraněný.
Na nebi plným hvězd bortí se další z našich cest,
nevím, co dělat a tak tu stojím, na padající hvězdy koukám, trochu se bojím.

Z temnoty vyhozený na denní světlo,jsem jako upír, co postrádá teplo,
mám radši samotu, žiju svůj svět a z něj se mi občas nechce vracet zpět.
Na rozcestí života, smrti oheň plápolá a ďábel do něj lidské duše přikládá,
je to oheň stvořený pro utrpení, tam někteří skončí v hodině poslední.

Čas utíká rychleji jak voda, život se krátí, nebe se hroutí,
všech těhlech roků je škoda, už vidím sýčka, zavírát víčka.
Nebe je chladný a lidi ještě víc, tam kam chci jít, už je jenom klid,
je tam tráva zelená a kytky rozkvetlý, ptáci si zpívaj, zvířata pobíhaj.

Stojím na vrcholku sopky, já padám do svý hrobky,
asi nic už nezmění to, že se cítím zraněný.
Na nebi plným hvězd bortí se další z našich cest,
nevím, co dělat a tak tu stojím, na padající hvězdy koukám, trochu se bojím.

Stojím na vrcholku sopky, já padám do svý hrobky,
asi nic už nezmění to, že se cítím zraněný.
Na nebi plným hvězd bortí se další z našich cest,
nevím, co dělat a tak tu stojím, na padající hvězdy koukám, trochu se bojím.