Na vrcholek skal kam chodí zástup lidí dívat se na utrpení
tě tvůj vnitřní hlas vzal a ty teď slyšíš barvy, vidíš zvuky
jsi čím máš být, podsvícení
Nabíráš nový směr
vyplňuješ spousty děr
zvuky jsou barvité
barvy zase zvučné
V klubu, kde vídáš známé tváře
všechny ty záhadné exempláře
stěží se rozhlédneš, vše přehlušuje silná záře
převládá euforie, mizí nářek
Na tom vrcholku skal stojíš se zástupem lidí
utrpení dole vidíš a vidí
není to jak se zdá
Obzor iluzí se tvé mysli otvírá
