Na začátku roku vyšlo album Vrabec v Hrsti, které jsem vydal sólově, ale od skupiny Náš člověk v Havaně se tím nijak nedistancuji! :-)
Spíš si tím otvevírám cestu k možnosti vystupovat i sólově, což se postupně začíná stávat realitou.
Milí přátelé,
letní superturné čítající v tuto chvíli minimálně 3 koncerty, se blíží! Takže komu se nebude chtít na Šumavu ve víkendu 21 - 23.6., má šanci nás vidět a slyšet 20.7. a 20.8. v Balbínce. A zas nám semelou Boží mlýny pět piv z tanku a dva hermelíny. Hyjé a adieu!
Vojta
Milí přátelé,
Jelikož jsem začal pozorovat signály, že by naše CD mohlo zůstat nepochopeno, nabízím stručný návod k použití. Nuže, tento stříbrny kotouček mapuje nejen desetileté působení naší kapely, ale i třicetileté působení na tomto světě. Od divokých městských
90. let (Střední cesta, Desítka, Korálky, Cyrano), se vrací do nevkusu 80. let našeho dětství (Barová láska) a pak ještě dále do historie, kterou si pamatují spíš naši rodiče (Námořník). Zde časosběrná část končí a začíná část převážně místo- či zážitko-
sběrná.
Novost prvního milování (Revoluce) nás odpoutává a z rachotu města, který symbolizuje první polovina CD, uniká k rozjímání v lůně přírody. Po nesmělém bloumání okolo Prahy (Zvon) nachází odvahu postit se do neprobádaných končin krajiny i duše (Hromy) a po
různých peripetiích nakonec dojde spočinutí ve vysočinském Petrkově (Ovečky).
Za klíč k celému CD, za jeho myšlenkovou osu a rozhlednu bych vybral píseň Hromy, z níž jako z rozvodí vytékají potoky na všechny strany, do ticha, do kraválu, do smutku, do radosti, do dětství, do stáří. Který budeme sledovat, je jen na nás.
Vojta.
