Jsi jak znuděnej právě, co se do stropu kouká…
Jsi jak bolest v mý ráně, marně do ní se fouká…
Nechci dělat si vrásky, že tě pomalu ztrácím…
Kousky tý naší lásky zpátky do hlavy vracím…
Vlak dávno ujel na konci světa stojíš tu sám,
Vlak dávno ujel na konci světa stojíš tu sám, ubíhaj léta
Jsme každej sám na opačným břehu v špinavý vodě, hledáme něhu
Na loďce Charon tiše se blíží, beznaděj, strach a oči se klíží
Oči jsou zavřený, snad váže mě k tobě …
Pocit, že žijeme ve zvláštní době…
Podej mi ruku, chci cítit to teplo…
Chci zkoušet tvý city rozpálený peklo
Vlak dávno ujel…
Oči jsou zavřený, snad váže mě k tobě …
Pocit, že žijeme ve zvláštní době…
Zahodit beznaděj, strach i svý tělo…
Předsudky o tom, co dít by se mělo…
Vlak dávno ujel…
