Michal Bystrov folk-blues / Praha

na Ježkárně sedím jako vzornej žák
po včerejším tahu je mi všelijak
ten bílej fousáč pro ti mně – můj profesor
se tváří, jako by mu řekli dobrej fór

a kámoš bohém opucuje hubertus
včera si koupil kurvu, to je jinší blues
poválel ji v prachu – žádný násilí
(no ale) Marks & Spencer by se asi divili

já nemám tuhle dekadentní minulost
sem tam sbalím ňákou přiopilou kost
(no ale) nezústává po mně žádnej dlouhej plot
neodcházím obutej do cizích bot

jenže ten rok, o kterým se bavíme
zprava, zleva – všichni hrozně kalíme
nejvíc pijou bubeníci, to se ví
dodnes se mi vracejí ty výjevy

student jménem Ondřej má dva trabanty
teta Líba má doma dva haranty
Tamara má porád ten svůj velorex
a mě baví ta Káča, co z ní čiší sex

jen ji vidím, vím, že budou potíže
ta hravá dravá šelma patří za mříže
při tokání mluví za nás nízkej pud
a James Brown na nás z dálky volá: I feel good!

mý nejoblíbenější slovo je prej klín
no co všechno se od ní ještě nedovím
když ji líbám, chutná jako sladkej krém
ta zvrhlá víla s děsně hbitým jazykem

pár měsíců měli jsme to na háku
utli jsme to někdy v půlce druháku
po letech pak recidiva – zatmění
studem bych se propad, změnil příjmení

už je to dost dávno, a tak se vás ptám
proč vám to tu vlastně celý povídám?
snad je to tou nocí černou jako thér
najednou jsi v tom a nemáš na výběr

známej ksicht mi dvě hodiny vykládá
jak vypadá pravá tvůrčí nálada
slušně kejvám, jako že mu rozumím
borec vede čtyři nula na rumy

ve Mlejně je živo, chlap má plnej sál
kdysi jsem tu taky něco nahrával
bejvávalo – dneska už jsem down a plonk
tak kam se poděl ten náš bluesrockovej song?

někdo smrdí v kanclu, jinej pije gin
já cpu svoje chytrý kecy do novin
z ní je puťka, já mám zase velkej břich
nechtěl bych se s ní teď srazit ve dveřích

říkám si: ach ouvej, to jsme dopadli
měsíc v louži kouzelně se zrcadlí
a nahá holka z bronzu stojí jako v snách
na betonovým Stonehenge v Praze-Stodůlkách