přátelé, noc je mým dnem
vstávám, když všichni jdou spát
ve světě za zrcadlem
každičkej dům je můj hrad
obcuju na plnej plyn
na tváři krvavej šlic
ve dne je ze mě jen stín
reklamní předěl, nic víc
ve dne mě objímá strach
strach z typů, co nemaj dost
strkaj se, hádaj a rvou
jak psi o gumovou kost
spěchaj, až zvedá se prach
za tím svým posvátným Nic
já neznám jedinej kšeft
co by stál za zápal plic
lidi jdou, jen aby šli
hledají, kde nic není
pletou si významy slov
bdění a probuzení
marketing keců a lží
parchanti, co nemaj dost
za babku prodaj tvý sny
a věčnost za přítomnost
spěchaj, až zvedá se prach
na tváři krvavej šlic
v mým světě nejsou než stín
reklamní předěl, nic víc
