Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Michal Bystrov folk-blues / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Kdokoli, kdo se na mě podívá 281 ×
  • Až půjde dnes v noci s tebou 24 ×
  • 10. 9. 1968 8 ×
  • Poslední mohykán 186 ×
  • Za Janem Třískou 10 ×
  • Noční blues 201 ×
  • Nech mě žebrat 187 ×
  • Hlasy 161 ×
  • Čeká už jen na jinou lásku 168 ×
  • Hana a Antonie 178 ×
  • Psí oči 6 ×
  • Písnička z Ježkárny 426 ×
  • Klidná 174 ×
  • Ještě mi o mně něco pověz 154 ×
  • Krajinář 116 ×
  • Promiň mi všechno, co tě bolelo 6 ×
  • Rozhovor 5 ×
  • Vejlety uvázanejch psů 150 ×
  • Palackého nám., 2.30 ráno 5 ×
  • Písnička do deště 4 ×
  • Válka 124 ×
  • Blues sobotního rána 4 ×
  • Když se v Deltě stmívá 122 ×
  • Zas už za mnou kráčí 112 ×
  • Píseň blbý generace (live) 2 ×
  • Plány 573 ×
  • Až ztratím naději 357 ×
  • Můj papá nebyl nikdy žádnej rolling stone (live) 3 ×
  • 30. srpen 1914 (text Fráňa Šrámek) 605 ×
  • Do rozhlasu nevlezu 400 ×
  • 4- 540 ×
  • Sebral jsem svých pět švestek (text Jaroslav Durych) 407 ×
  • Na mostě 415 ×
  • Pekař Jan Marhoul, kapitola první (text Vladislav Vančura) 225 ×
  • Nonstopáč 372 ×
  • Po letech (text Josef Mach) 295 ×
  • Umírající (text Jiří Wolker) 223 ×
  • Vocaď blues 395 ×
  • Píseň zoufalé noci (text S. K. Neumann) 197 ×
  • Nemám rád, když mě někdo hlídá 412 ×
  • Zlý člověk (text J. V. Sládek) 308 ×
  • Trapný blues 179 ×
  • Tom čeká (live) 144 ×
  • Jidáš blues 125 ×
  • Ženská nemůže bejt kamarád 176 ×

Text skladby Jarní


z alba Písničky do deště

Autor hudby: Michal Bystrov
Autor textu: Michal Bystrov

na můj dům opět padl stín
zas jednou musím spáti s rozsvícenou svíčkou
proud srostlých chodců líně zdrhá z poloprázdných kin
ona jde za jiným a on se těší na Peříčko

někdy jsem rád, že smím být skryt
to když mi po stropě štráduje cirkus smutku
z posledních autobusů, které nelze dohonit
řekl bych víc – jen v mysli nalézt telefonní budku

známí ti radí: ruce pryč
šeptají „panta rhei“ a úlisně se vinou
vyběhnu do tmy, letím na Čechák a přes Botič
ztrácím se signálu a tiše mizím pod hladinou

všechno, co říkáme, je lež
při každé recidivě máme trochu v hlavě
šílenství bez hranic jsi vyměnila za soutěž
vykáš a odvykáš a tváříš se tak odmítavě

a našim duším vládne strach
kdo dříve ublíží a kdo je menší blázen
řežem se na kousíčky v literárních kavárnách
v zpocených postelích a na stole a na podlaze

tíží nás příliš mnoho vin
víckrát tě nespatřím – jsi vyhynulým tvorem
na pusté křižovatce propadám se do hlubin
sám se svým svědomím a s tikajícím semaforem