V závoji dní chmurně klečí zraněná tvář,
její srdce nemohlo tušit,
že pokaždé pádem něco ztrácíš a něco získáváš,
nevinnost v ní musí nyní umřít – musí nyní umřít
- v závoji dní.
Čas to je loď proměnlivá,
ona chtěla koupit si věčnost,
nevěděla, že půvabnost lásky je v prožitku
a nelze ji spoutat,
je tak mladá a tak brzy chce umřít – tak brzy chce umřít
- v závoji dní zraněná tvář klečí.
