Pochodeň
Tohle je pro mě něco novýho, ale zkrátka to přišlo a nedalo se jinak, než to nahrát:
Planeš nocí jak pochodeň emocí
po vzplanutí tou vážnou nemocí
zříkáš se veškeré pomoci
Chceš se hodit vlkům či se sám vlkem stát
rozvinout kolem sebe ostnatý drát
sám stát bez smeček a stád
Z hlavy svý snažíš se uniknout
před tou, co měla být tvou
zmateně tápeš temnotou
Míjíš odpadky jimiž se sám cítíš být
toužíš usnout a nikdy neprozřít
všechny ty myšlenky pohřbít
Přecházíš trčící koleje i mosty
zkrátka tolik příležitostí
osvobodit se od zlosti
Zaznělo ostré bití zvonů kostela
a před tebou tma se zhmotnila
do cesty dehet ti nalila
Zrovna když zatoužils' procitnout
tím černým sametem oděnou
krásou očarovala tě svou
Tajemná postava láká tě blíž
a přestože její oči nevidíš
slepě se do ní pohroužíš
Padáš s úlevou do jejího obětí
ona teď starosti vezme ti
a s tebou tmou poletí...
poletí
