Ludmil Filofotos

Když jsem husy honil v potoce,
neznal jsem ještě příští své hoře.

Toť nové hoře, toť nová zvěst:
Jeruzaléme, raduj se, přijmi křest.

Kde je tvá láska v tento čas?
Zapomněl jsi mé jméno
a já ztratil tvoje zas.
Sám, přikován k opaku své vůle.
Kdo zpívá o vyvýšenosti lidské svobody?
Nevidím srdce, které by volilo:
na mé smysly buší maso, tvary.
Jsi-li za vším přítomný a jsi-li
mocnější člověk a trvalejší bytí,
podej mi ruku a veď ke svému světlu.

Otázka - specifikace jedné strany - specifikace druhé strany - řešení

Může se mísit
světlo s nepřízní
v jednom dni může
se oddát povýšení
i lidské nedokonalé?

Více o tom povýšení.
Povýšení hlasu ke slyšení.
Přiblížení zobáku malých ptáků
k potravě a k pohlazení.
Blízkost květin,
zvěře v roztoužení.

Více o nedokonalém.
Símě nevěřících roste na skále.
Chtělo by růst
ale padá.
Natahuje se k výšce i k formě
ale zloděj je uchvacuje.

Dny jsou růsty, uhynutí, tvary.
Dny jsou díly, v kterých schraňuje se bytí.
Dny jsou naplněním víry i toužebným nastavením,
jsou obdarovaností z daru rozlévaného.
Ach, snad i nejmenší kousek očištěné Krásy
je víc než bohatství získané lží a hněvem.