a to moje tělo nezabírá místa moc / skoro bez problémů uklízím ho pod peřinu na noc / ale moje (s)myšlenky, sny a touhy mě dokážou rozmetat do všech stran / občas je to vidět, zanechávám okolo spoustu otisků a ran // někoho prej dovede strach z rozplynutí rozkousat na prach / na hrozně moc a spoustu nepatrných kousků, co už nemaj ani pach / a neslzí ti, oči z něčeho cos‘ netušil – mocná (s)myšlenka bez chuti jak sklo / naše těla nezabíraj místa moc // naše těla nezabíraj místa moc / tak jako sklo…
