večer je tichá, má rýmu, brečela / rád by povídal, tak mluví k ozvěnám // spolu postavili tenhle dům / vězení se zadními vrátky, který vedou jen tam / kde ona žije na díly se seriálem v televizi / aby pak do srdce plakala / kde on padá a vítězí s míčkem odpinknutým / aby nahnal pocit do těla, do těla // jeho strop je její podlahou // tolik starých trhlin, tolik ran se proměnilo v propast / nevyřčený věty a potlačený slova ji zasypou // zaplní celej tenhle dům / vězení se zadními vrátky // její strop je jeho podlahou
