kom bu cha - Novinky | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

kom bu cha aggro-psychedelic / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Novinky


Dámy a Pánové, jsme zpátky.

Je to tak. Kombucha, která poslední dobou přicházela s pro své fanoušky stále smutnějšími novinami, se vrací na pódia silnější než kdy jindy. Po snad půlroční odmlce se znovu brzy objevíme v naprosto neokoukaném přezutí, s novou inspirací, rajcovně rašícími kníry, naleštěnými --- kytarami, ale hlavně a především plni nových přesvědčení a předsevzetí. Je to tak, je to tak přátelé – rozhodli jsme se, že naše hudba, která byla doposud prázdná - bez poslání, nabývá roku 2008 nových rozměrů i možností. Víme, že některé z vás možná náš nový směr odradí, nebo znechutí, či alespoň zaskočí, ale pro nás je to další, velice významný krok kupředu – do opravdového života.

Jelikož náš dočasný „odchod“ nepřišel zrovna ve správnou chvíli (byly jsme ve vrcholné formě co se starého materiálu týkalo, zrovna jsme dodělali EPčko, atd.), chtěli bychom náš návrat věnovat hlavně všem těm, kteří si chtěli přijít zaházet hlavou na svoje nově (objevené) oblíbené písnčky, nebo si s náma aspoň zazpívat „Až po rukojeť!“. Prostě hlavně těm, kteří se těšili, ale díky našem osobním problémům utřeli. Proto se toto léto ponese stále ještě - pro nás tak trochu nostalgicky – v duchu starých dobrých písniček jakými vždy byly Poslední, Truhlář Mydlí Děvku, Jsou v Nás, Plochodrážníkovo Přiznání a Klaunova Pomsta, nebo Axiom, Posedlost... Vždyť to znáte – „Těch starejch dobrejch osm fláků.“

Ale co by to bylo za návrat, kdyby s sebou nenesl alesopň nějaké to překvapení – a tak tedy již 9.6.08 v pražském sklepním patře klubu Chateu v útulném historickém centru našeho hlavního města představíme no, takovou „ochutnávku“ z naší oprášené dílny. (Jo, taky tam hrajou ňáký amící a ještě ňáká kapela snad z chodova) Fakt. Po třech letech tvůrčí pauzy pro vás máme (a teď se držte) dvě, DVĚ nové písničky. Hurá.

První z nich, již přes rok blokována kytarovou sekcí, co kytarovou sekcí, nebudem se na nic vymlouvat – blokoval jsem ji já, prtože jsem nevěděl co do toho mám proboha hrát, neboť jsem se v tomto opusu z Pepkova pera nedokázal po skoro celý jeden dlouhý rok rytmicky zorientovat. Jo, jsem lama. Hlína na moji hlavu. Nakonec ale všechno dopadlo jak jen nejlépe to mohlo, takže to sice furt nedokážu spočítat, ale teď už vim, že když Martin bouchne do tamtoho činelu v tu jednu chvíli, takhle, tak že já mám tu levačku posunot někam jinam a tak dále – Pepkův Kolotoč je velmi neotřelou syntézou folkového písničkářství, death metalu, sekundových grindcoreových výlevů, ryze rockové exibice, drive-inovské syrovosti, noisové hravosti, kabaretní drzosti, a také té klasicky kombuší nadsázky. Chtěli bychom skrz Kolotoč hlavně vyjádřit, že jsme všichni součástí rutiny konzumní společnosti, která si nás tvaruje podle svého gusta, obírá nás o poslední špetku soudnosti, a tak z nás dělá bezcitné roboty schopné sexu bez lásky, kteří ale pod tlakem neustálého pracovního stresu nedokáží dosáhnout opravdového uspokojení, a to ani ve výtahu. Tuto písničku bychom chtěli věnovat všem dívkám, kterým je nás v tuto chvíli strašně líto, a chtěli by nás přijít utěšit. Pro začátek například dobře umístěným vlídným pohlazením po vnitřní straně stehna. Potřebujeme vás – jsme zranitelní koloušci, kteří potřebují vaši lásku a péči. Hlavně Pepek, který si během posledních pár měsíců opravdu sáhnul na dno.

Druhým bonbónkem, který ve stejný den poprvé spatří světlo světa je ryze milostná rocková balada Udělej mi to rukou aneb zkáza kabelek a znovunastolení falokracie, která se zabývá častým problémem krásných dívek, jejichž oslnivá krása se jim stala překážkou pro častý a pořádný sexuální styk, a tak zhrzené a neuspokojené kráčí svým smutným osudem dál a musí si to doma dělat samy ve sprše, aby vůbec přežily. "Zkáza kabelek" je svérázným řešením jejich problémů. My vás totiž chápeme a chceme vám naslouchat. Chceme vás všechny rozesmívat, nosit vám malé dárečky, kytky, poznat vaše rodiče a přátele, a hlavně vás všechny vynést v náručí až do sedmého nebe. Jste úžasné. Milujeme vás. Každou sekundou jste krásnější.

<3 muck kuba a vaše kombucha

(další plánované koncerty najdete asi v sekci koncerty, že.)


KOMBUCHA BYLA? KOMBUCHA JE A BUDE!

 

Každá reunion má své háčky a čárky. Před několika lety, při excesivním sledování VH1, za účelem zjistit kdo je to Limahl, a proč má moje máma doma dvě totožné Lihmalovi gramo-desky, chytil jsem pořad o tom, jak se stará rozpadlá legenda Flock of Seagulls jen pro VH1 dává dohromady – na jeden reunion koncert, který bude VH1 živě přenášet – důvtipný model zábavného pořadu – dívejte, ti co měli blond trsy vlasů do všech stran, jsou plešatí – a tlustí, se zpěvákem se rozešli ve zlém, a tak ani jedna strana (kapela, která se spolu ještě pořád kamarádí vs. zpěvák renegád a jeho neúspěšná sólová kariéra) neví co očekávat od setkání po mnoha letech - napětí.

_ _ _

Když jsem po tom měsíci, nebo to už jsou dva, sám nevím – posloucháním Motley Crue a zamýšlením se nad pointou queer video artu člověku týdny uběhnou jako trans-genderální rádoby-porno úvod k letošnímu ročníku Otrlého Diváka – takže když jsem potkal na předpremiéře Johna Ramba Konopíka, měl jsem tak trochu na krajíčku. Taktéž jsem byl mírně pod obraz.

Krátká diskuse o budoucnosti rádoby TROMA-idního exploitačního-filmaření v dnešní době (a já myslel, že devadesátky a splatterpunk jsem prošvihl mládím?), jsme nad žejdlíkem zabrousili i na staré dobré časy Kombuchy.

Přecejenom, kohokoliv, kdo na nás někdy byl ve Větřní u Českého Krumlova, „provokativní“ videa Marka Thera nemůžou nijak překvapit, natož provokovat – snad recese, možná ironie uvnitř propojení nacistické obraznosti s homosexuální tematikou zemřela už s The Plot to Blow Up the Eiffel Tower, ne?

A náš „straight-dvd-hd-disc-faux-art“, kterým jsme navazovali na ideály „dada“, ač dosti novátorsky – proto je náš revoluční směr v intelektuálních kruzích hojně přezdívaný jako „nu-da“, byl jen takovým pietním „zahajlováním“ se slovy „vyvolávání duchů“ za doznívajících tónů „Poslouchej Evičko, co to máš za tričko...“ Pavla Horňáka – skladby, kterou se mladý umělec osmdesátých let vypořádával daleko citlivěji se svými genderovými „problémy“ – naštěstí ne na Staroměstské radnici. Ale o tom zas někdy jindy. A jinde.

Takže tedy, když jsem Konopkovi naznačil, že Kombucha žije – nejen kvůli tomu, že jsem si ji já debil a Hujer nechali mladicky vytetovat na naše těla – odvětil, že co bylo bylo, že novým návrhům je otevřený, ale, že si není jist, jestli se chce nadále ubírat stejným směrem, a že si taky není jist jestli by neměl i v Kombuše začít hrát na bicí.

Od té chvíle, co jsem vyřkl své rázné TO SES ASI POSRAL, začal býti dosti apatický vůči mým Bluesovým tendencím v kombuší budoucí tvorbě, za kterými si ovšem já stojím tak pevně, že nakonec odešel pěkně naštvaný se slovy, „ty vole, ty seš čůrák Kaifoszi,“ bez placení.

Možná jsem neměl tolik zdůrazňovat, že kunda jeho mámy smrdí jak leštidlo na podlahy.

V cca 01:59 jsem volal šestkrát Hujerovi – dokud to nezvedl a dle zprávy, kterou jsem další ráno našel na svém telefonu jsem musel být již rázně sťatý – prý, že to, že má ňákou podělanou kéru na zádech, mu moje dluhy nezaplatí – a že teda jako možná když vypláznu ty dva klacky, tak můžem jako možná tak leda skočit na pivo, vole.

To ráno jsem sáhodlouze přemýšlel, co by Kombucha byla bez Hujera.

Když mě napadlo, že proč by nakonec druhou kytaru nemohla místo Hujera Davčova holka, páč má taky někde prý vytetované naše logo, obratem jsem volal Davčovi, který se mi vysmál. „Byl to jenom takový nápad, víš?“, řekl jsem.

Když ale řeč padla na okurky a Jagermeistera, oba jsme tak trochu zapoměli, že chceme vlastně zase rozjet naší nejlepší kapelu. Na světě.

Davču mám rád, je to dobrý Ogar a vypadá jako korektní árijec. Smrtelná kombinace.

_ _ _

Nový vítr do plachet děravé bárky Kombucha ve mě zapaloval nové a nové ohníčky naděje, které mě hřály u srdce – za probdělou noc jsem napsal píseň, „Zkáza Kabelek, aneb Znovunastolení Falokracie“, a začal aktivně pracovat na rockové opeře s názvem, „Pepkovy Nový Boty“, čímž jsem si tak nahonil ego, že mi to všechno - to brzské ráno nad další 1/3 kafe a 2/3 Kentucky Jacka - došlo:

Nikoho z nich -ani Davču, ani Konopku, natož Hujera a Martina, Kombucha nepotřebuje.

_ _ _

Takže v kostce:

KOMBUCHA BYLA JE A BUDE.

 

ZÁJEMCI O POSTY, DRUHÁ KYTARA, BICÍ, ZPĚV PIŠTE NA kubakaifosz@yahoo.com

NA NOVÉM REPERTOÁRU SE PRACUJE VE CHVÍLI KDY ČTETE TOTO PROHLÁŠENÍ, RÝSUJÍ SE NOVÉ, LEPŠÍ ČASY! JE ROK 2008, PŘICHÁZÍ ČAS, ABYCHOM UDĚLALI KROK DO VELKÉHO SVĚTA.

ROK 2008 BUDE ROKEM KOMBUCHY

Čeká nás několik velkých úkolů a ke všem potřebujem VÁS! :) .. takže máte-li chuť a možnost nám s některým z nich pomoct.. dejte vědět - komentáře jsou nalevo, e-mail je dole i nahoře ;)

úkol č.1 - DOSTAT HUDBU VEN - Kombucha potřebuje být slyšena, jen velmi nerada je zavřená ve zkušebně nebo jen vně mě. Potřebuje do rádií, časopisů, televizí, magazínů, na CD placky, trika.. Potřebuje do světa..!

úkol č.2 - SEHNAT ZPĚVAČKU - vypadá to na definitivní konec spolupráce s našimi zpěváky, takže HLEDÁME! ..Ale i kvalitní back-up zpěvačky (minimálně na zákulisní spolupráci) jsou také žádaným zbožím..

úkol č.3 - ZKOMPLETOVAT ŽIVOU SESTAVU - a vyrazit s Kombuchou znovu na pódia. Už letošní podzim přinesl nabídky na koncertování ze zahraničí (konkrétně z Japonska - akce od 500 do 5000 lidí! A vlastně i USA, a odmítat bylo VELMI nepříjemné.. Koho tedy potřebujem? BUBENICI, KYTARISTKU, již zmiňovanou ZPĚVAČKU.. a pak výhledově ještě mýtickou postavu operátorky za compem, gramcem a s malými kláveskami pod rukou - tedy jakousi soukromou živou zvukařinku, která se vyzná v práci hudebním softwarem, ovládá a vlastní gramec a zvládne pár notiček na klávesky, potažmo ťuknutí do sampleru..

úkol č.4 - SEHNAT SPONZORA - splnění úkolu č.4 by podstatně zjednodušilo plnění ostatních úkolů, proto nechť je mu věnováno nejvíce pozornosti. Prachy nás prostě brzdí - pořádné hudební těleso se nedá postavit jen tak... POMÓC!! :)) Hudby máme za ty čtyři odstavce na několik CDček, už je jí tu těsno :)... jen lidských, finančních a mediálních zdrojů se nám zatím nějak nedostává.. Takže napadne-li Vás cokoli pro Kombuchu potenciálně přínosného - DEJTE VĚDĚT!

Jinak alespoň držte palce nebo posílejte fotky... ;)

P.S. Pro šťouraly, Pepek zůstává v kapele jen kvůli tomu, že lepšího basáka asi nenajdeme, ale při živích vystoupeních NEBUDE figurovat na pódiu, takže - -

úkol č.5 Jestli jsi krásná, příznivě tvarovaná, sympatická, sexy, máš vkus a jsi otevřená, moderní, přitažlivá kamarádka “do deště” – neváhej! Kombucha je jedinečná rozvíjející se šance právě pro tebe!

muck, srdíčko, kuba