kom bu cha - Novinky | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

kom bu cha aggro-psychedelic / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Novinky

Nahrávání

Tak, po skvělém koncertu na sedmičce jsme se vydali do Koulova nahrávat kytary.

S sebou jsme si vezli hromadu dobré nálady (byla potřeba), pár kytar na vyzkoušení a pár kamarádů jakožto pomocné ruky. Nakonec to byla docela sranda, třeba hujer nenahrával na nic ze svého koncertního vybavení :) Fík použil svojí kytaru a Fender celolampový kombíčko. Opět jsme se drželi zajetého časového plánu, že jeden den rovná se jeden nástroj :) Zvládlo se to celkem pěkně a zní to výborně :) na DIY nahrávku přímo excelentně.

Takže teď už zbývají jen vokály, pak mastering a pak ... !!!

Děkujeme především Kouličovi za čas, trpělivost a vybavení, hjallimu za zapůjčení aparátu a kytary, kleptomanovi za kuchařskou podporu a majkláčovi za struny, rady a pomoc s nahráváním.


An Albatross / recenzión + pozvánkión

Dle jedné z písní Samuela Taylora Coleridge je ztelesnením všech bremen, které nosí starý námorník na krku, jím bezduvodne zavraždený albatros. Priletel s jižním vetrem. Jestli dnešním podobenstvím jeho mají byt výplody téhle smecky, pak jsou to pravdepodobne bremena všech již prestárlých hippíku - tíha všeho, co jim tenkrát mohlo kolovat v žilách.
Pomsta tem, které nikdy nenapadlo pustit si ten svuj nejoblíbenejší vinyl od zeppelínu na petactyricet. Prohrabejte skríne svých rodicu, decka. K poslechu doporucuji neco nadmíru kvetovaného, korále a boty z hadí kuže. Tohle není hudba, tohle je náboženství. Vítejte v pohádkovém království prapodivného gospelu, naše dnešní specialita? Rouhání samotného dábla - mírumilovného hostitele našeho.
Máte rádi melodické varhánky, chytlavé trylky? Ceká vás grindcore jak noha. Nedelní návšteva kostela vystaveného naruby, kde se dekadentní kazatel, proplouvajíc na transgresivních obláccích intergalaktickými poli sedmikrásek, ztrácí v zemeplochách kytar, za které by se ani ve Finsku nestydeli. I presto tomuhle ansamblu vévodí rytmická sekce. Ta nemožne prebuzená basa. Však neslyšíte všelijaké ty perkuse, ta rozverne cvrlikající udelátka? Valí se to ze všech stran! Na tohle, že se nedá tancit? A proboha, kde se tam vzaly ty prokleté trumpety?
A to jsme teprve na dvore medvedího krále, v obležení vesmírných cigánu, kde i smrt osedlává si hnedého kone. Avšak jako obvykle se tu moc dlouho neohrejeme. Prece jenom, strávit v téhle ztreštenosti víc než približne minutu (a pul), ješte nad necím takhle zvrhlým, by mohlo hranicit s neúnosností. I když proti jejich predešlým opusum jsou tyhle balady o elektrických kojotech a posvátné geometrii skoro až dvakrát tak delší, což muže chvílemi na "staré známé" pusobit znacne neobvykle.
Nekterí z nich si pak možná budou stežovat, že už to skoro má hlavu i patu, že už to není jenom ortodoxní blázinec na tretí, že tu a tam trochu zpomalili, že je tomu chvílemi i rozumet a že tahle deska je skoro tak dlouhá, jako jejich prozatímní diskografie, nebo že je to prachsprostá masturbace skrývající se pod rouškou psychedelie a buh ví, co ješte. Secteno a podtrženo, jsou jejich výtky v mnoha prípadech na míste. Prirozene.
Vždyt album samotné sahá témer k pul hodine, nemluve o té humorné mezihre, za kterou by se nestydely výtahy ani v Hiltonech ci Marriottech. Kéž by to však nestrídala další mimotelní exkurze do sveta kozlíku, medvídku, divokých kocek, pestrobarevných pyramid a spirálek. Kdyby jenom ta zvírátka nemela cela cejchovaná obrácenými kríži a pentagramy, nenarazil bych potom v té priložené knížecce na nekolik mrožu.
Tvárili se moc naštvane, když skandovali unisono, "schovejte dcery, prijel cirkus!"

kuba kaifosz

myspace.com/analbatross23
myspace.com/alkombucha
myspace.com/gorocore

20.2.2007 klub 007!!!

Nahrávání

Takže, za pomoci zvukového mi(ni)stra Tomáše Spherického z věhlasné a nyní již neexistující pop-odivné kapely Natotata vydalo se introvertní jádro kombuchy za husté chumelenice víkendu jednoho kamsi za Prahu, na jednu osamělou chaloupku s bicími nástroji, za účelem nahrání těchto.

Natotata zmorfováni v the.bliss již byli nahráni, takže jsme na to vlítli my. Za neuvěřitelný jeden den se nám podařilo nahrát čtyři písničky v celkem obstojné rychlosti, i když koncertní mazec to nebude. Vypadá to na pěkné demíčko se stopáží něco přes 10 minut :)

Velký dík patří již zmíněnému Tomíkovi, který to tam s tim našim bordelem vydržel, hail to Martin, že ty bicí s tim metronomem nějak zvládnul a taky díky Lukášovi Smrčkovi za zapůjčení nahrávacího vybavení!

Zvuk se rozhodně vyvedl, máte se na co těšit. V nejbližších dnech nás čeká střih a basa. V některém z následujících víkendů dojde k nahrání kytar no a pak už jen znásilníme zpěváky... a pak už jen samá sláva a další pozitiva. Hurááááá!

Jo a taky jsem vyměnil některé již značně vyčpělé fotky za nové, čerstvější, z Pražského Jet Clubu - fotila Alex.