Hugo byl Velice nesmělej hoch
a tak to s holkama těžký měl.
Něvěděl co a jak, dělal co moh,
sbalit buchtu neuměl.
Řekl si že holky zaujmout musí
a připravil fakírskou show.
Střepy dal na židli a s kůží husí,
zašeptal jenom ou!
Připíchnul to sklo do prdele,
tvářil se při tom vesele,
tím získal srdce mnoha žen,
a jako hrdina, byl také oceněn.
Utichá aplaus a fakír mizí
a trenýrky jeho krev sají.
Na scénu přichází nádherná Sára
a v očích tajemství tají.
Přitom hojí mu rány na zadní části
a přitom ho stále chválí.
Fakír má vůli, ale ještě ten večer se
se Sárou na gauči válí.
