1. Když se večer vracím domů znavený,
ty tu nejsi, jenže kde jsi, tady nikdo není.
Že prý jsi šla do divadla.
a kdo ví, žes mě nepodvedla?
R: Nevím, jestli s někým nespíš,
jestli nepodvádíš,
jestli se nechováš jako děvka.
Myslíš, že ti můžu věřit,
mám ti srdce svěřit?
A co když se chováš jako děvka?
Nevím s kým kam v noci chodíš,
jestli jiné svádíš,
jestli jiné lovíš jako děvka.
Můžu vůbec já klidně spát
nebo mám se snad bát?
Věrná jsi a nebo jako děvka?
2. Když se ráno probouzím sám, bez tebe,
vím, že už tě neuhlídám, je to marný.
Prý jsi zaskočila do fitka,
co když líbáš tam nějakýho dobytka!?
R:
