1. Jednou jsem se ocit', už nevím jak,
v hospodě, kterou mám dnes hodně rád.
Byl to osud, náhoda chtěla tak,
že poznal jsem, kdo je můj kamarád.
2. Vlez' jsem tam a nestačil valit zrak,
hostinská nám pivo rozdává.
Pěna je hustá a z cigaret mrak,
popíjím, hostinská se usmívá.
R: Je to jen náhoda,
že tu takhle sedím.
Je to jen náhoda,
že tu takhle civím.
Mám v sobě dvě piva,
další se podává,
tekutina zlatavá.
Je to jen náhoda,
že tu takhle sedím.
Je to jen náhoda,
že tu takhle civím.
Mám v sobě dvě piva,
další se podává,
pivo mám rád.
3. Často tam chodívám se jen napít,
s kamarádama se tam pobavit.
Hrajou tu kapely všechno možný,
hlavně to pivo, můj pás záchranný!
R: 2x
