Jan Jiroušek Band - O kapele | Bandzone.cz

Jan Jiroušek Band pop-rock / Česká Třebová

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Intro
    Nezařazeno
  • Kalí Celý Les!
    Nezařazeno
  • Hajnej
    Nezařazeno
  • Kravina
    Nezařazeno
  • Ztracenej Svět
    Nezařazeno
  • Kovošrot
    Nezařazeno
  • Vzpoura Obřích Bodlináčů
    Nezařazeno
  • Díky Netu Vládnu Světu!!
    Nezařazeno
  • Pan Profesor
    Nezařazeno
  • Kouzelná Víla
    Nezařazeno
  • Lamač Stromů
    Nezařazeno
  • Outro
    Nezařazeno
  • Gepardí Styl
    Nezařazeno
  • Piko Hokej
    Nezařazeno
  • Lucinka
    Nezařazeno
  • Dračí Láska
    Nezařazeno
  • Mega (S)Hit
    Nezařazeno
  • Kocour Šuk (NNN Cover)
    Nezařazeno
  • Konec Holubů V Čechách (Peshata Cover)
    Nezařazeno
  • Otvírák
    Nezařazeno
  • Spása Z Vesmíru
    Nezařazeno
  • Luky A Jíra
    Nezařazeno
  • Muzikální Lesík
    Nezařazeno
  • Robot
    Nezařazeno
  • Trable Ovčího Království
    Nezařazeno
  • Emomyl
    Nezařazeno
  • Sněhová Romance
    Nezařazeno
  • Nukleární Kohouti
    Nezařazeno
  • Pank Is Not Death
    Nezařazeno
  • Erža (bonus track)
    Nezařazeno
  • Svět (bonus track)
    Muzikální Lesík

Členové skupiny

Nástrojové obsazení: Syntezátor / Sampler, Zpěv, Doprovodný zpěv, Scream, Growl, Rap

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

POHÁDKOVÁ MUZIKA Z ČESKÉ TŘEBOVÉ

SESTAVA:

Jan Jiroušek (alias Hajný) - keyboards, key-drums, vocals

Jan Žmolík (alias Sněhulák) - tvorba geniálních coverů

DISKOGRAFIE: 

Muzikální Lesík (LP) (2006)

Tam V Pohádkách (LP) (2007)

Z Háje Přímo Do Ráje (EP) (2007)

Zimní Princ (Maxi Single) (2010)

Bio a historie

1985
V Ústí nad Orlicí se narodil budoucí virtuóz Jan Jiroušek. V tento den se začal psát "Hajného životopis, aneb klávesák na zcestí".

 

1990
Jan Jiroušek podstupuje operaci srdce v motolské nemocnici.

 

1993
První kontakt Jana Jirouška s hudebním nástrojem. Konkrétně se zobcovou flétničkou v českotřebovské ZUŠce. Honzík byl už odmala rebel, proto nehezky plakal a hrát vůbec nechtěl. Bohudík (žel?) musel... Je velká škoda, že v té době ještě neuměl složit hit, protože by to byla dozajista pecka...

 

1995
Honzík se již plně vyrovnal s tím, že musí navštěvovat ZUŠ a pískat na tu malou děrkovatou zrůdku... A aby toho nebylo málo, začíná navštěvovat i místní nově vzniklý dětský pěvecký sbor Kajetánek, kde zjišťuje, že jeho pěvecké kvality stojí za starou bačkoru... Je ale pravda, že díky této 2 roky trvající zkušenosti si uvědomuje, že pokud se chce někdy stát hvězdou, pak jedině jako sólista (udržet se v trojhlase mu nic neříká, tudíž ve sboru vytváří velmi alternativní 4. hlas, což se ovšem ostatním členům moc nelíbí...).

 

1996
Trápení se zobcovou flétnou končí - podle slov pana učitele Rouhy je třeba přejít na opravdový nástroj (Honzík je celkem zklamaný, protože si celé ty 3 roky naivně myslel, že zobcová flétna opravdovým nástrojem je...). Volba nakonec padla na trubku - v nabídce byly například i housle nebo klavír, ale proč nebýt originální, když to jde, že? Hraní ze začátku docela šlape (ke konci už je to horší - Honzík je přeci jenom trochu flink - trochu dost...), jediný problém nastává, když do trubky jednoho dne vhodí korálku a velmi naivně si myslí, že druhým koncem trumpetky zase vypadne ven... A ono prd. Dodnes tam je...

 

1997
Honzík nastupuje do amatérské dechové kapely, kterou zakládají sourozenci Venclovi vedle v ulici (s Pájou Venclem se Honzík zná z hodin hudební nauky, kde společně trpí...). Kapela chce hrát známé hity ze zpěvníků Já, Písnička - to se také celkem daří. Složení kapely je celkem obskurní - bicí, akordeon, 3x zobcová flétna a 2x kytara. Na kytaru bohužel hraje děvče, které na jedné ze zkoušek tak vypění, že praští s mikrofonem. Díky tomuto rebelskému činu se kapela rozpadá, protože mikrofon je prakticky nepoužitelný a rodiče sourozenců Venclových odmítají nadále snášet působení takto agresivních hudebníků ve svém domě... V tomto roce se také Honzík díky svému trubačskému umění stává členem žesťového souboru, kde společně s dalšími trumpeťáky, pozounistou a kdoví kým ještě, hraje nějaké žesťové hity - vrcholem je vystoupení souboru v třebovském kině. Honzík přiznává, že pár tónů vynechal, aby nezprznil to, co se celou dobu snažil soubor pracně nacvičit... Daleko důležitější je ovšem to, že mladý "umělec" dostává k vánocům své první klávesy, které si tolik přál kvůli klávesovým bicím. Bohužel - společně s radostí přichází i velké zklamání, když se dozvídá, že na tento nástroj bude muset opět hrát v ZUŠ...

 

1998
Honzík nadále navštěvuje ZUŠ, kde pokračuje v hraní na trubku a klávesy - zcela evidentně ho to neuspokojuje a doma na klávesy zkouší první nesmělé pokusy vytvořit něco vlastního. Díky tomu, že nekompromisně zanedbává cvičení do ZUŠ a zkouší to doma po svém, utváří si svůj styl hraní, který je pro něj typický dodnes.

 

1999
Náš mladý "umělec" objevuje kapelu Sweet, která mu zcela mění jeho pohled na muziku. Chce hrát také tak!! Melodicky a energicky!! Nesmělé pokusy získávají konkrétnější podobu - už se nejedná o hraní "jen tak". Honzíkovým cílem se stává složení songu. To se mu nakonec splní před vánocemi, kdy zakládá kapelu (no, spíš duo...) se svým spolužákem Tomášem Coufalem. Kluci si říkají Whizzkid a pod touto hlavičkou nahrávají na kazetový přehrávač Philips se zabudovaným mikrofonem pár vlastních děsných písniček, mezi kterými nekompromisně vyniká song Neznámá (první zaznamenaný song Jana Jirouška). Ten také chlapci prezentují na hodině hudební výchovy (Jiroušek - zpěv, klávesové bicí, Coufal - zpěv, kytara). Ovace jsou velké, je nutno song zopakovat a chlapci si užívají svých prvních pár minut slávy - bohužel naposledy. Po dvou týdnech se kapela rozpadá. Smutný to konec...

 

2000
O velkých prázdninách si Honzík pořizuje svůj první (a dodnes jediný) mikrofon. To co nastává poté se dá nazvat... ne - to se nedá nijak nazvat... :-D Jednoduše - když má mladý "umělec" mikrofon, chce mít také svoji první "pořádnou" nahrávku - znáte to... A Honzík je tak nadšený, že to hodlá zrealizovat hned - nač plýtvat časem! Hity nepočkají! A tak za jedno odpoledne vzniká valná většina songů, které se později objeví na první oficiální nahrávce Jana Jirouška - The First Album (My). Honzík je nahrává živě a nutno dodat, že složení jednoho songu včetně textu mu netrvá déle než 5 minut... Chutě jsou obrovské a verze, které se na desce objevují jsou většinou první zaznamenané... Tohle je ten pravý rokec! A aby se neřeklo, že je toho málo, Honzík v nahrávání cílevědomě pokračuje - objevuje nové nahrávací postupy, lepší se ve skládání, dokonce se lepší i po instrumentální stránce... Ještě ten rok vzniká i jeho druhá nahrávka, nesoucí název Lepší Časy. Album, které má Honzík dodnes moc rád, protože i přes to, že podmínky pro nahrávání byly otřesné, dokázal z nich vydudat celkem solidní dílko. O Vánocích roku 2000 se také mistrovi plní sen, když pod stromečkem nalézá zcela nový stroj YAMAHA PSR-GX76 (staré YAMAHA šunce odešla spousta klávesek... R.I.P).

 

2001
Mladému "umělci" docházejí nápady a tak nahrává spoustu různých coverů svých oblíbených interpretů, které pak s minimem písní vlastních vydává na albu s divným, ale pravdivým názvem Ach, To Byly Časy... Deska už jen z toho důvodu, že tam je tuna předělávek, nedosahuje kvalit předchůdce... I když Honzík si v té době myslí, bůhví jak to není cool... Další interesantní věcí je to, že v tomto roce "umělec" Jan získává bicí soupravu, kterou si tak dlouho tajně přál. Ano - je to rachot - nekonečný souboj se sousedy "za zdí" může začít... V roce 2001 také Honzík ukončuje svoje veškeré působení v ZUŠ a o velkých prázdninách se stává členem lanškrounské kapely Času Dost, se kterou zkouší ve sklepě základní školy v Lanškrouně. Hraje se takový big beat, ale mladý "umělec" je líný dojíždět, takže ke konci roku kapelu opustí a věnuje se raději nahánění osob opačného pohlaví (občas i osob pohlaví stejného)...

 

2002
Rok hudebního půstu - velmi pravděpodobně nevzniklo nic a pokud ano, asi to i rychle zaniklo... Na klávesy se i nadále práší a Honzík pokračuje v lovu žen...

 

2003
O velkých prázdninách se Honzíkovi ozývá starý známý kytarista z Času Dost s tím, že shání klávesáka do zcela nové kapely, fungující pod názvem Bulldock. Honzík je o dva roky starší, rozumnější a zklamaný z žen a tak nabídku přijímá. V kapele jsou fajn lidi, panuje zde dobrá atmosféra a vše se zdá být OK. Za klávesami Honzík odehraje s Bulldock 3 zábavy. Poslední z nich, konaná v únoru 2004, je pro něj ovšem rozlučková, protože nadšení nepřetrvalo dlouho. Hudební směřování Bulldock se našemu hrdinovi nepozdává a tak opět vyklízí pole. Po sobě v této kapele zanechává hitovou vypalovačku Otroci Smutku. Tento song bude později otevírat i první oficiální CD Bulldock. Ještě doplňme, že si náš hrdina pořizuje kopii kytary SG, aby později mohl díky ní zprasit svět nahrávkami slovutných NNN.

 

2004




Honzík se vrací jako sólový interpret a vydává mini album, které je nahrané kompletně na PC (což je oproti hi-fi věži a MC kazetám docela pokrok...) a jsou na něm využity v plném rozsahu nové klávesy YAMAHA PSR-GX76. Deska nese předlouhý název I.L.Y Doesn't Mean R.U.B.B.I.S.H!!! a obsahuje zamilovaný song Beautiful Girl, který mistr Jan napsal pro jednu slečnu... Nutno dodat, že to je jediný poslouchatelný song z tohoto výtvoru. Pomineme-li maestrovo originální pojetí angličtiny... V době nahrávání tohoto alba se mistr rovněž dostává do další kapely - tentokrát usedá za bicí... Kapela nese název St. Tea a jedná se o kapelu gymnazijní. Honzík se zde potkává se svým bývalým učitelem nauky ze ZUŠ, či starými známými ze sboru Kajetánek. Zkoušky jsou jednou za čas, hrají se předělávky Abby, Beatles a dalších interpretů. Díky této kapele má mistr šanci, ukázat se za bicími před hodně lidmi - především na českotřebovských čarodějnicích a týdnu sportu, konaném na náměstí. Touha po tvorbě něčeho vlastního je však morbidní a tak o velkých prázdninách tohoto roku zakládá pod přezdívkou Mr. X s kamarádem (Mr. Y) destruktivní undergroundovou formaci NNN. Později tito dva hrdinové přiberou mezi sebe další 2 idoly (Mr. CH a Mr. W - fotograf). Originální přezdívky a ten nejhorší rock and roll, jaký svět vůbec zažil. NNN jsou o humoru a bordelu, což dokazuje i jejich první nosič, nahraný v létě tohoto roku. Rock 'NNN' Roll!!! je deska plná zajímavých témat, jednoduché bordel hudby a těžko uchopitelné atmosféry. Po ní dokonce vychází i singl Řidiči. Pokud u někoho do puntíku platí to, že kvantita hrdě převyšuje kvalitu, potom to jsou NNN! Na podzim 2004 si Honzík (v NNN samozřejmě mocný Mr. X) odskočí zabubnovat se St. Tea, aby se vrátil a před vánoci nahrál a vydal další NNN výtvor se symbolickým názvem Vánoce. CD jede podle stejné šablony, jako Rock 'NNN' Roll!!! - s tím rozdílem, že hra Mr. Y se objevuje v méně skladbách. Zároveň je vydán i druhý NNN singl pojmenovaný Traktorism.

 

2005

NNN mánie pokračuje! Vydáno je The Best Of obsahující všechny songy kapely (ano - tohle si mohou dovolit jen ti nejlepší, kteří jsou o kvalitách své tvorby 100% přesvědčeni - a to NNN rozhodně byli...) a později se na svět dostává i 3. řadová nahrávka Terrortorium, obsahující další porci svébytné NNN hudby - nutno dodat, že Mr. Y si zabubnoval už pouze v jedné skladbě, jinak všechnu práci odvedl Mr. X. Na pilno je také u St. Tea, kde se chystá poslední koncert kapely na čarodějnicích - ten nakonec dopadne velmi dobře a kapela se tak důstojně loučí se svojí kariérou. Kdo se rozhodně nehodlá loučit se svojí kariérou jsou NNN - naopak - vydávají živák. Ano - ten nejhorší živák na světě - je tak hrozný, že ho nevlastní ani sám Mr. X - až se někde objeví, bude si ho asi muset stáhnout. Live III je naprostá katastrofa a o hudbě se dá mluvit jen s velkou nadsázkou...

 

2006

Mr. X začíná pochybovat o NNN, což je poměrně nečekané. Chuť s tím vším seknout se střídá s chutí pokračovat - vzniká tak poslední zásek NNN - mini CD Scannndal. Hudebně jde možná o jednu z nejlepších věcí, kterou kdy NNN (teď už vlastně jenom Mr. X, protože ostatní členové s ní nemají nic společného) nahráli. I přes tuto skutečnost Mr. X nevidí důvod pokračovat dál a 27. července 2006 ohlašuje konec činnosti NNN. V tuhle dobu už má ovšem v záloze triumf v podobě své nové sólové desky - pořádně melodické a veselé. Velkým impulsem k tvorbě této muziky se Honzíkovi stala zoopunková kapela Peshata z Tábora. Do nahrávání se pořádně zabral i díky zranění, které se mu na začátku prázdnin přihodilo na zeleném trávníku při hře zvané fotbal... 15. srpna si tedy mohou všichni poslechnout 10 zbrusu nových hitů a 2 pořádné bonusy k tomu. Album nese název Muzikální Lesík, reakce jsou převážně kladné a mistr na sebe bere novou přezdívku - začíná si říkat Hajný. Nesmíme opomenout ani spolupráci s Janem Žmolíkem (se kterým se seznámil někdy v období před vydáním alba Vánoce od NNN), jehož veselé obaly se staly nedílnou součástí Jirouškových "lesních" výtvorů. Na podzim se mistr ještě rozhodne vyřádit na antipozérském projektu Deadpike, kde si nebere servítky s ničím - jak hudebně tak textově je deska Posereater tím nejdrsnějším, co kdy Honzík vytvořil.

 

2007
Ihned na začátku roku vychází sólové mini CD Tam V Pohádkách... Hajný dokazuje, že když ho něco baví, tak dokáže tvořit opravdu hodně. Bohužel, tato nahrávka se nesetkává s tak velkým ohlasem a dnes můžeme říci, že písničky na tomto nosiči patří k těm nejméně populárním - i když zde můžeme nalézt například povedený NNN cover Kocour Šuk. Hajný si je dobře vědom, že musí vytvořit něco, co dosáhne kvalit Muzikálního Lesíku, proto se o velkých prázdninách (již tradičně) zavírá do svého Homestudia, aby zde stvořil plnohodnotného nástupce "lesního opusu". Zprvu se moc nedaří, ale postupně z Hajného začnou padat celkem solidní nápady a nahrávání se rozjede na plné otáčky. Zbrusu nový obal, spousta inter a outer a především lepší zvuk - to je nové CD Z Háje Přímo Do Ráje! Fanoušci vypadají spokojeně a Hajný si může odfouknout... Ale pouze dočasně, protože právě probíhají přípravy na nahrávání nového mini CD! To be continued...