Pink Jaguar crossover-psychobilly / Praha

              vmtechne

S očima cizokrajnejch ptáků
proletí s hejnem vran
ztemělou hradbou paneláků
ponurým městem sám
sám a sám

U lože mrtvejch kamarádů
kamenná tvář, zmrzly dech
přiletí, nehledí na náladu
bolestný táhlý vzdech
ve tvých snech

RF.:
Blázen, s mrtvýma očima
blázen, Tvuj vzdech
blázen, už zase začíná
ve tvých snech

S podobou zmrzlých plameňáků
slyší už zvony hran
sinalá tvář a jinovatka dechu
odletí s tvým snem dál,
zase dál

                                          Coolboy

                                    Byl jsi fakt coolboy,
                                    lačně's mě osvobodil
                                    Ivanku,příteli,od umrlčích band.
                                    Vyháněl's démony,
                                    když's holky znásilnoval,
                                    šakalí oči,Lenin,žadnej Kant.

                                    Byl jsi fakt coolboy,
                                    stvoril jsi spasitele
                                    Ivánku,příteli,pak sekání hlav.
                                    Blahobyt farizejů,
                                    pod pasy tvoji zloby,
                                    zbořený chrámy,krkavců dav.

                            Rf.     

                                    Byl jsi fakt coolboy,
                                    mával jsem navždy sbohem
                                    Ivánku,parazite,když's naposled krad.
                                    metresy plakaly,
                                    zrak plnej nenávisti,
                                    hrozil jsi"až se vrátím,budeš travu žrát".

                            Rf.   Uz je to tady,mor je zpet
                                    nákaza ,astrachánci,jed
                                    izolujme yersinií nakazeny hned
                                    ale at uz je to naposled.                                    
                                   

vmtechne

Ponurý úsvit světa na ztichlém pobřeží,
hrozivá pěna moře jak letící val,
obnaží mrtvá těla a letí dál,
ta temná stěna smutku co smrti náleží.

A bílé kosti ptáků jak světlo ze Sionu
čnící jak padlý hřbitovní kříž
nemůžeš najit klidu,nebo smrti spíš,
jak zbity kůň,vláčící střeva do úmoru.

Ne,ty jseš jezdec na tom bílém koni
hledajcí marně uzdu za sebou
než padneš k zemi jak kůň ochromou,
myšlenky na smrt hlavou se ti honí.

Tak tohle není konec jak jsi čekal
ne jaks ho vídal ve svých snech
raději ať je všechno naposled,
jestli by život nic lepšího nedal.