Magnesium punk-alternative / Praha

Sedim na spojnici obláčků a kejvu nohama
Lidi tam dole jsou prostinký, musím se smát
To já svý tělesný funkce používám, jen když jima chci
Něco sdělit

Jen občas nějakej Prométheus sejde a zkusí
Naučit pozemský děti ve slumech programovat
Vrací se brzo a nechce o tom mluvit
Proč to furt nevychází?

Tak jako cigareta, kterou kouříš, je svoboda
A boty, ve kterých běháš, jsou výkon
Nejsou to předměty, který jednou shnijou
A někdo je vyrobil
Já taky budu jen idea
Ascenze se blíží
Zatím nemůžeme nechat svá těla tam dole, to až ti příští
Ve verzi dva nula už budou všichni jako my
Ve verzi dva nula už budou všichni jako my