Magnesium - Text skladby Track 01 z alba Euridiké | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Magnesium punk-alternative / Praha

„Tancuj!“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Zhasni- Ty a stěna EP (2019) 108 ×
  • Ema- Ty a stěna EP (2019) 50 ×
  • Intro- Ve verzi dva nula (2017) 133 ×
  • Disoc- Ve verzi dva nula (2017) 152 ×
  • Lepivá- Ve verzi dva nula (2017) 116 ×
  • Čtverec- Ve verzi dva nula (2017) 84 ×
  • Mučinol- Ve verzi dva nula (2017) 74 ×
  • Tečky- Ve verzi dva nula (2017) 66 ×
  • Glutamát- Ve verzi dva nula (2017) 61 ×
  • Puchýřky- Ve verzi dva nula (2017) 52 ×
  • Pruhy- Ve verzi dva nula (2017) 46 ×
  • Kurz žraní červů- Ve verzi dva nula (2017) 100 ×
  • Satelit- Ve verzi dva nula (2017) 58 ×
  • Slaďárna- Gymnasium EP (2016) 329 ×
  • Disko- Gymnasium EP (2016) 264 ×
  • Holka- Gymnasium EP (2016) 206 ×
  • Track 00- Euridiké (2015) 339 ×
  • Track 01- Euridiké (2015) 296 ×
  • ---- Euridiké (2015) 129 ×
  • Track 02- Euridiké (2015) 188 ×
  • ---- Euridiké (2015) 66 ×
  • Track 03- Euridiké (2015) 110 ×
  • ---- Euridiké (2015) 46 ×
  • Track 04- Euridiké (2015) 82 ×
  • Track 05- Euridiké (2015) 64 ×
  • ---- Euridiké (2015) 38 ×
  • Track 06- Euridiké (2015) 58 ×
  • ---- Euridiké (2015) 35 ×
  • Track 07- Euridiké (2015) 51 ×
  • ---- Euridiké (2015) 30 ×
  • Track 08- Euridiké (2015) 51 ×
  • Track 09- Euridiké (2015) 51 ×

Text skladby Track 01


z alba Euridiké

Autor hudby: Alferi, Podgorný
Autor textu: Münich

Mlčící zdi v prázdném domě
drží tichou stráž,
nad zamrzlou vzpomínkou
na její sešlou tvář.
Přicházím k ní do pokoje
a ač jsem v domě sám,
našlapuji tiše,
abych nenarušil klam -
že neodešla, je tu se mnou,
mám ještě chvíli,
říct aspoň jedno milé slovo
a být na ní milý.

Cítím vůni starých leků
a usedlý prach,
jenž se vrstvil věky věků,
na rozbitých hodinách.

Naposled zkouším natáhnout perko
a s každým otočením vím,
že do hodin vkládám své poslední síly,
až usnu, víc se nevzbudím.

Zhasínám poslední světlo
a tma i s tichem spí.
Z bdělého smutku si jedinkrát šeptám,
že mi vlastně nechybí.

Objímá mne provždy noc,
v posledku cítím u dveří stín.
Přišla si pro mne,
slyším ji ťukat...
Ne.
To jde jen tikot od hodin.

...

Snažím se spravit stroj strážící čas.