Houpací koně - Novinky | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Houpací koně indie-rock / Ústí nad Labem

„Kde jste mý přátelé dneska v noci“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • _______ 1 287 ×
  • Tesaři 1 567 ×
  • Mapa 1 165 ×
  • Pod krkem 962 ×
  • Devadesátka 834 ×
  • Mlýny 758 ×
  • Nečekat 635 ×
  • Účet 656 ×
  • Kampus 593 ×
  • Srpen 538 ×
  • Houpací koně - Everest - Jižní stěna 4 440 ×
  • Houpací koně - Everest - Severní stěna 2 637 ×

Novinky

Brak tejk 2

Je to tady se zpěvem.


Brak

Jeden kus z demáče s novema věcma natočenej v tropickym hotelu tady v Ústí, zatim bez zpěvu, koukněte na to. Co nevidět sem dáme verzi se zpěvem. hk


V tropickym hotelu

 
Nechci to zakřiknout, ale soustředění, který jsme měli teď od pátku do neděle v tom našem vypučenym kině, se vyvedlo líp, než jsme čekali. Možná ještě líp, než jsme doufali. Nahráli jsme demáč s jedenácti písničkama, se kterýma chceme jít na podzim do studia, dotáhli jsme je do nějakýho živýho tvaru, v pár textech jsou ještě díry, třeba takovýhle -

Jsem brak ve vaně v noci ve tři
.............................................
jsem brak trochu tý špíny setři
pak mě do vody hoď

Něco se může stát
něco se může stát
něco se může stát
něco se může stát

a tak. Ty písničky jsme podlejvali bílym vínem a smažili na pánvi srpnovejch nocí, hádali jsme se minimálně. Ruce barmanek se vedle máčely ve dřezu a vedro bylo jako v tom červenci v Praze v Rubínu. Zmrzlý jsme byli, až když jsme to u pizzy v neděli odpoledne poslouchali, někdy tou dobou jedli Radiohead v Praze po zvukovce jogurty, pustili jsme si to a skoro jsme byli zaskočený, tak nějak tudy jsme chtěli vyrazit, i když cesta to bude ještě dlouhá. Chce se mi napsat, sakra ať to nezakřiknu, ale od tý doby, co mi jeden známej napsal, ať nesakruju, už to nedělám. Rozčilený hrdinky filmů na nově to řikaj často a ještě ho s oblibou několikrát za sebou zopakujou. Všimli ste si? Většinou hledaj náhradní klíč od výtahový šachty, kde uvízl Bruce nebo Nicolas. Některý ty písničky už na koncertech hrajem, třeba Jenny, která někdy tou dobou tlačila kočárek někde po berlínský ulici, co by na ní asi řekla? Některý jsou uplně čerstvý teď z prázdnin, ale ještě to neuzavíráme a chcem jich ještě pár mít, ať můžem vybírat. Vůbec celý to léto jsme do kina zelejzali častěj, než co si pamatuju, zkoušeli jsme vždycky v noci, minulej tejden v pondělí to byla noc skoro strašidelná, spustil se takovej déšť, že teklo až dovnitř, zůstal jsem tam pak sám, bylo mi jak ve starym hotelu někde v tropech, na záchodech pára na skle, na chodbě opilý zvuky. Pak mi došlo, kde jsem, z těchhle stěn ještě zbejvá vyhnat spousta špatný energie, i z těch mejch stěn. Ale jak bylo vidět o víkendu, většina lidí to v tom baru vedle bere s odstraňovánim negativní energie důsledně, v pátek je to fakt poutní místo až do rána. Co sem všechny žene? Živé kvety, který teď tady hrajou skvělý Dni ako komíny by se tam asi nechytli. Ale vlastně naživo asi jo. Ta mm opravdu neni tuctový místo. Je to tropickej hotel, lijánama obtočenej a my v něm děláme na desce. Takhle to bylo, s tou zpěvačkou Živých kvetů bolo.

j