Gang Of Lolitas - O kapele | Bandzone.cz
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Gang Of Lolitas alternative-funk / Praha

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Fanoušci: 29

Spřízněné kapely: 0

Žádné spřízněné kapely

Podobné kapely

Statistika profilu

Návštěv dnes
2
Návštěv celkem
4 021
Poslechnuto skladeb
832
Profil registrován
2.4.2012

Členové

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Členové

Radim Pacal - Zpěv

Tomáš Vitásek - bass

Jirka Majzlík - Trubka, zpěv, rap

Thomas Lichtag - Sax, zpěv, rap

Richard Scheufler jr. - bicí

Bio a historie

Historie

Prolog

Gang of Lolitas- tak to je především nezaměnitelný zpěv frontmana Radima Pacala, který svoji pěveckou dráhu odstartoval v kapele Hraczki. Samozřejmě, opomeneme-li jeho skvělé a nezaměnitelné „jamování“ v koupelně nebo na pracovišti, z kterého se však, k naší škodě, nedochoval žádný zvukový záznam. O to víc to teď Ráďa pumpuje v „Gangu“ a jeho melodické songy jsou opravdovou funky stříkačkou, stejně jako jeho zánovní automobil značky Golf 1, 8 „stříkačka benzín“ (sorry- nepovolená reklama). Oba si to žívotem frčí s takovou parádou a nasazením, jako když otevřete dlouho zavřenou láhev s burčákem. Zatímco Ráďův Golf sní o tom, že bude odpočívat v garáži, borečci z „Gangu“ neúnavně chrlí jeden nápad za druhým, čímž přisolují nedochucenou funky polívčičku ala Česká Republika. Stejně jako Ráďův Golf, má „Gang“ ledacos za sebou a zcela určitě se ještě nějakou dobu nechystá „hupsnout“ do šrotu. Nic naplat, „Gang“ má svoji historii a rozplést ten zamotaný funky spletenec, dá jednomu pořádnou práci.

Spermie

Píše se rok 1997 a na Česko- slovenském pohraničí, v jednom nejmenovaném lázeňském městě, kde se prý v roce 1918 Češi a Slováci domluvili na tom, že to dají dohromady, začíná v tamějším kině zkoušet „těleso, které by kritikovy výtky nesneslo“. Pro široké okolí jsou skryté tóny ještě skrytějších hudebních výpovědí jednotlivých členů „tělesa“, za zvuku zvenčí ječících cirkulárek stejně neuchopitelné, jako když to dají dohromady kyslík a vodík. Nicméně bubeník Roman Horák, kterému nikdo neřekne jinak než „Hormon“ nebo „Horinky“, občas nadhodí tempo, za které by se nemusel stydět ani legendární Poogie Bell (bubeník od Marcuse Millera- pozn. autora), čímž na chvíli vybočí ze svého stylu cválajícího velblouda a zahraje tak do noty neméně legendárnímu „ sound špekulantovi“ Lájošovi (vlastním jménem Leoš Kranz). Leoš totiž vytláčí basovou linku z pomyslné tuby svých mozkových závitů. A když se k tomu přidá „fusion“ kytara „čelenkáře“ Zdeňka Svitáka, můžou se chlapi u cirkulárek rovnou pokusit nasadit si čelenky se znakem Kamikadze a jít s „tělesem“ do nerovného souboje. Vytroubit zprávu o vítězství nad monotóním jekotem občas přijede trumpetista Jiří Majzlík, který v té době vytahuje své nádobíčko (trumpetu) na stole jednoho nejmenovaného baru v Brně, aby tak po zavírací době přilákal pozornost do té doby Jamiroquai holdující společnosti, načež pak dostává nabídku hrát v brněnské Synergy, kde prská sliny na hlavy svých spoluhráčů.

Embryo

Píše se rok 1998 a do sklepních prostor nacházejících se pod zmiňovanou zkušebnou v kině, se stěhuje útvar Městské Policie, takže členové „tělesa“ mají „útrum“ z kouřením marihuany na schodech ve společných prostorách. Z „tělesa“ odchází za lepším kouřem kytarista Zdeněk Sviták a na jeho místo přichází budoucí nadějný makrobiolog Radan Goldman, který svými nečekanými hláškami typu „vejce nebo varlata“ dovádí k šílenství včerejší „kalbou“ zmordované spoluhráče. Jó, v baru U Suchánků, tam je každý král, ale nutno říct, že Radan hraje na kytaru podobně jako král „Jimi“, takže občasné intelektuální výstřelky jsou mu tolerovány. Do té doby bezejmenné seskupení dostává název a na světě je kapela Maláhora, označovaná též jako Ma- laho- ra (Majzlík- Lájoš- Horinky- Radan- pozn. autora). „Sound špekulant“ Lájoš je však mezitím natolik fascinován fyzikálním jevem, kterému my obyčejní nevzdělanci říkáme zvuk, že přenechává svůj post basáka Vencovi z Hradiště a věnuje se raději pořizování zvukových záznamů na svůj minidisk, za což mu patří velký dík, protože se z té doby dochovalo velké množství nahrávek. Pokud bychom měli tu možnost a doprovodili maminku, která v té době nosila embryo „Gangu“ na ultrazvuk, mohli bychom konstatovat, že ke zdárnému vývoji plodu došlo v důsledku dvou věcí: 1. všem se již oposlouchala deska Kurta Cobeina „In Utero“ 2. příchodem kytaristy Radana Goldmana se hudba Maléhory posouvá ze stylu „Ho-pr-do-ks“ (místní styl zvaný holou prdelí do ksichtu- pozn. autora) a dostává se blíže k vysněnému stylu funky (muzika hraná afroameričany v USA- pozn. autora)

Začíná kopat

Je opravdu těžké určit, který se píše rok, jisté však je, že rodící se plod „Gangu“ je již takříkajíc „přenošený“, ale to je jen dobře. Opravdu teď začíná kopat, ale my víme, že to je jen choreografie na oslavu příchodu klávesáka Richarda Kereka , který, když si nasadí paruku ala „černošský mikrofón“, tak vypadá jako Roman Holý. Oba dva hráče, klávesáka Ríšu a basáka Vencu do Maléhory přitáhl kytarista Radan, aby po Vencově odchodu přitáhl do Maléhory opravdové eso v rukávu. „Mladýho“! Tím „mladým“ není nikdo jiný, než dnes o pár let starší a o století muzikantsky vyzrálejší baskytarista Tomáš Vitásek. Píše se rok 2000 a rodící se plod „Gangu“ začíná pořádně kopat a k tomu

Začíná slapovat na pupeční šňůru

Maláhora začíná dobývat srdce svých fanoušků na festivalech regionálního významu (Řetechov, Rock pod vodou, Festiválek) a jsou to léta, kdy muzika opravdu dává. Ale ruku na srdce, není to to pravé ořechové. Zkoušky jsou leckdy chaos sám a leckterý koncert připomíná spíše veřejné jamování po té, co ve skladbě odeznělo původní téma. Ale ve vzduchu je cítit chuť z živého hraní, která je hlavně slyšet. A aby ne. „Hormon“ si kupuje nové škopky a je to hned cítit. Ale, ale! Co je to za smrádek? Že by funky (funky= smradlavý; z angl. - pozn. autora) ? Nic nevoní lépe, než když si Vitásek zajde „nakoupit“ od Jacka Pastoriuse. A Radan ? Ten „nakupuje“ stabilně u Jimiho Hendrixe. Ríšan si také „nakoupil“ a to rovnou nové, vysněné klávesy zn. Kurzweil. Ale i když má kapela chuť zkoušet a hrát, život přináší své a na sklizeň šťavnatého ovoce si leckdy člověk musí počkat. Snad i proto odchází jeden se zakládajících členů- bubeník „Hormon“. Situaci, kdy je Maláhora bez bubeníka, však záhy vyřeší Tomáš Vitásek (jinak přezdívaný „Vitas“), který do kapely dotlačí Feru (vlastním jménem František Straňák). A jelikož Ferův bubenický vzor není nikdo menší než prvotřídní Art Blakey, začíná to v Maléhoře pěkně vařit. Spodek je prvotřídní, jen co je pravda, rozplývá se nad chutí funkového guláše trumpetista Jiří Majzlík, který za Vitasem a Ferou jezdí zkoušet do Nivnice a vždycky tam vyhulí všechen hašiš. No jo. Dechaři, ti mají velké plíce! V období let 2000- 2004 je dění v Maléhoře provázeno: 1. (za prvé) kalením a za 2. (za druhé) hulením. Děkujme Všemohoucímu, že se náš Vitásek úspěšně vyučil elektrikářem a že jeho poslední slova nebyla: „Tohle je nulák!“ A pokud ho to někdy přeci jen koplo, tak ho to zcela určitě jen nakoplo, protože většinu nápadů složil on, stejně jako závěrečné zkoušky v autoškole. Kdo umí, ten umí!

Narození

Stejně jak tomu bývá při narození člověka, dostávají při narození „Gangu“ události rychlý spád. Rychlost, s jakou za sebou události a „osudová setkání“ v čase následují, je přímo odstrašující a muzikant na ně nemůže odpovědět jinak, než hraním. Ale abychom nepředbíhali. Píše se rok 2004 a Vitas dostává lano do kapely Hraczki, kde ke své nevoli v roli bažanta stříhá ostruhy, aby posléze své tak těžce nabité nejen muzikantské, ale i životní zkušenosti zúročil coby porodní asistent „Gangu“! Se svým, v kapele, Hraczki, muzikantským otcem kytaristou „Salámem“ (legenda Břeclavského bigbeatového podhoubí- pozn. autora) se jako spolujezdec nejednou podruhé narodil při stíhací jízdě po D1, za kterou by se nemusel stydět ani „Simír Gerchán z Kobry 11“. Přeživší i své pražské pracovní zařazení ala „nucené práce“ (nejen muzikou je muzikant živ- pozn. autora) se Vitas vytáhl i jako elektrikář a svářeč plastů. Známá je jeho historka, kdy coby absolutně neznalý problematiky opravy tepelných čerpadel, ale v očích vedení jedné nejmenované firmy naprosto 100% specialista, přivedl cirkulaci vody v topném tělese do normálu, aby předtím sebe přivedl do stavu naprostého zoufalství, ze kterého se dostal pouze aplikací tučného „špeka“. Opravdovým „špekem“ v prenatálním životě „Gangu“ se pak stal „tučný“ příchod nynějšího frontmana Radima Pacala, kterého Vitas z Hraczek přetáhl do rodícího se „Gangu“ (v té době ještě Maláhora- pozn. autora). Nevíme jistě, zda i Radim Pacal tenkrát absolvoval se „Salámem“ z Hraczek stíhací jízdu po D1, jedno však víme jistě. Rodící se „Gang“ měl konečně ZPĚV! a na světě byly s narozením „Gangu“ i první ambice. Narozený „Gang“ si sice ještě nějakou dobu poležel v inkubátoru, ale kdo by se nenechal opečovávat půvabnými sestřičkami (Lolitkami), které právě dokončují střední zdravotnickou školu.

Inkubátor

Jistě mi dáte za pravdu, že „Gang“ je rodu mužského. Ale v případě spojení Gang of Lolitas (G.O.L.) již určení rodu nemusí být jednoznačné. Je tedy na českém hudebním trhu čerstvě narozený přírůstek chlapeček nebo holčička? Zjistilo se, že v případě „Gangu“ si na určení pohlaví musíme, stejně jako u některých živočišných druhů počkat. Proč počkat? Nebudeme chodit kolem horké kaše a řekneme si to na rovinu. Narozený „Gang“ nemá „pindíka“. A proto musí do inkubátoru. Mezitím Radim Pacal přichází do zkušebny, aby rozechvěl své hlasivky a přesvědčil všechny přítomné o tom, že je lepší než Božský Kája (nikdo není lepší než Karel Gott- pozn. autora). A jak Ráďa zpívá své Hříšné boleéróóó, jeho zpěv způsobí, že se „Gangu“ objeví „pindík“. A tím objevivším se „pindíkem“ je syn lovce žraloků a lamač dívčích srdcí Thomas Lichtag. A jak se stalo, že se Thomas, s pasem Američana zabydlel v „Gangu“? Jednoduše. Thomas se totiž seznámil s Vitasem, když hledal spoluhráče do své kapely Airfare. Dali tenkrát pár škopků v Pivovarské pivnici v Brně a autor tohoto článku u toho také blil (byl a nešel pak do práce). „Gang“ si tak vyřešil svůj problém se svojí identitou a navíc získal saxofonistu se zkušenostmi z amerického Marching bandu. Dechová sekce „Gangu“ se tak stala úplnou a „Gang“ tím pádem zluxusněl. Díky kontaktům, které Thomas učinil, pak „Gang“ odehrál velmi úspěšný koncert v pražském klubu No 11. a povedlo se také v Noci s Andělem. „Gang“ se představil v této sestavě: Radim Pacal- lead vocal, Tomáš Vitásek- baskytara, Thomas Lichtag- sax, vocal, Jiří Majzlíktrumpeta, vocal, Radan Goldman- kytara, Richard Kerek- keybord a Fera Straňák- drums. Historie „Gangu“ by se v tuto chvíli zdála být velmi dávnou minulostí, ale stejně jako nás nalíčili na Kavčích Horách, i „Gang“ ještě prodělal jisté kosmetické úpravy. Ale hlavně, maminko a tatínku

Vybíráme jméno !

Znáte to: „Svý jméno si nevybereš,..“. Kdybychom jen věděli, jakou práci dalo našim rodičům vybrat nám to pravé jméno. Ale zcela určitě jim větší práci dalo shodnout se na něm. Což teprve, když je těch rodičů více? V případě „Gangu“ to bylo tak, že kdyby se tahle banda měla jmenovat Maláhora, zcela jistě by všichni podali žalobu na popření otcovství a opatrovníkem „Gangu“ by se stal třeba Ondřej Hejma. Brr! To už by bylo lepší dát „Gangíčka“ do „kojeňáku“ a to by žádný z jeho otců nepřipustil a tak všichni společnými silami hledají jeho pravé jméno. Hledá i flaška Tequily, která jediná je s výsledkem hledání spokojená. Hledá se i v přilehlých hospodách (jednou se to provalit muselo- pozn. autora) a je jasné, že jak hodiny ubývají a hladina alkoholu v krvi „tatínků“ stoupá, naděje na tu správnou volbu se exponenciálně zmenšuje. A tak jediné, co se podaří vymyslet je to, s čím přichází Thomas a to něco zní: Funky Bussines. Jak pošetilé. Kdyby byl u této volby přítomen kytarista Radan, průběh volby by byl zcela jistě bouřlivější, co se týče konzumace všeho možného, ale prakticky by vůbec nebyl možný a zůstalo by u Maléhory. Radan a klávesák Ríša totiž už v té době nebyli přítomni na „akademické půdě Gangu“ a výzkum toho, čeho všeho je druh Homo sapiens schopen (jak blízko je schopen přiblížit se k jistému zvířecímu druhupozn. autora) se už nějakou dobu ubíral svým směrem bez nich. Personální díru po Radanovi na dobu jednoho roku zaplnil vynikající kytarista a kamarád Roman Kratochvíl z Podivína (dnes už ho ale zastoupil kytarista z Airfare Lukáš). Všichni se pak velmi podivili, když si přečetli sms, kterou hromadně rozeslala pražská část „Gangu“, ve které se všem oznámilo, že kapela se bude jmenovat Gang of Lolitas. A všichni otcové souhlasili, neboť ten název vyburcoval jejich představivost a víru v světlé zítřky a v to, že se z roztříštěného skla opět po letech dokáže složit zrcadlo, ve kterém se každý ke své spokojenosti zhlídne. A tímto zápisem do matriky naše povídání končí a Vy, Vážení přátelé, choďte na koncerty, protože to znamená mír, ve kterém se můžou rodit naše děti a to je přeci na světě to nejkrásnější. Váš Gang of Lolitas