Hvězdy se točí nad Paříží, neony dávno neblikaj.
Jsme jak pistole co na sebe míří, jsem East of Eden a ty můj ráj.
Jsou věty skrytý v otazníky, co mě na tom ještě zaráží?
Nesmí mě zastavit poledníky, ani vitráže nádraží.
A paní Edith zpívá z gramofonu o tom, kam čas odešel.
Slova jsou noty do chansonu, na přistýlce v Père-Lachaise.
R: Marion,
slova jsou všechno co máš,
než se mi vzdáš.
Kapky se snáší nad Paříží, neony dávno neblikaj.
Jsme jak pistole co na sebe míří, jsem East of Eden a ty můj ráj.
Jsou věty skrytý v otazníky, co tě na tom ještě zaráží?
Nesmí tě zastavit poledníky, ani vitráže nádraží.
A paní Edith zpívá z gramofonu o tom, kam čas dávno odešel.
Slova jsou noty do chansonu, na přistýlce v Père-Lachaise.
R: Marion,
slova jsou všechno co máš,
než se mi vzdáš.
Šeptej, o tom jak máš mě ráda.
Šeptej, jak chybím ti moc.
Šeptej, než ukážu ti záda.
Šeptej, já mám tu moc, jo!
